Lidé si často chtějí vylepšovat svou současnou situaci. Například vidět dál nebo moci lépe zaměřovat. Takové věci se dají zařídit pomocí různých zařízení, jakými jsou například lasery, dalekohledy a puškohledy. Jak nám tato zařízení mohou nejlépe pomoci a jak si správně vybrat? V tom Vám pomůže tato kategorie.
Vidět i vzdálené objekty!
2. října 1608 si holandský optik Hans Lippershey nechal patentovat první dalekohled. Jeho konstrukce byla velmi primitivní, ale naprosto převratná. Po dalších mnoho let se konstrukce upravovaly, až z toho vznikla dnešní podoba onoho převratného vynálezu. Dalekohledů je celá škála, mnoho druhů s různými zaměřeními.
Dnes rozeznáváme hlavní dvě konstrukce dalekohledu – reflektor a refraktor. Zatím co refraktor je složen jen z čoček (asi nejpoužívanější podoba pozemských osobních dalekohledů), reflektor používá zrcadlo k odrazu obrazu do snímače. Jak jsme zmínili, v této kategorii naleznete pouze refraktorové dalekohledy, tedy zjednodušeně - čočkové. Jejich konstrukci si můžeme představit jako dvě soustavy čoček umístěné v tubusu. Čočky se dělí na spojky a rozptylky. Jejich správné pořadí a délkové rozmístění nám přiblíží sledovanou oblast. Obsah schránky čoček je u některých typů naplněn plynem, který zabraňuje mlžení dalekohledu.
Dalekohled, nenahraditelný společník
Outdoorové dalekohledy jsou skvělým přítelem na naše výlety. Můžeme s nimi pozorovat přírodu, stejně jako zvířata. Jejich použití může být i velmi užitečné. Například při navigaci a orientaci v přírodě si s jejich pomocí můžeme udělat slušný obrázek o okolí a tím získat i směr nebo údaje o naší pozici. Takže je jen jeden druh konstrukce dalekohledů? Ale kdeže, můžeme je rozdělit na monokuláry, tedy dalekohledy na jedno oko a binokuláry – na obě oči. Výběr je zcela na nás, monokuláry jsou menší a skladnější, ale nedosáhneme s nimi tolika pohodlí, jako s binokuláry. Ty jsou mnohem použitelnější – nabízí více možností. V poslední době se začaly dalekohledy obohacovat o další možnosti. Například je do nich vkládán dálkoměr nebo kompas. To nevyužiju! Takový názor je velmi unáhlený. Samozřejmě, že jako obyčejný civilista jej nejspíše nevyužijeme. Jako zkušený zálesák, voják nebo myslivec ho ale oceníme.
Zamířit, nádech a výstřel
Podobně jako dalekohledy fungují i puškohledy. Soustava čoček sestavených tak, aby přibližovaly vzdálený cíl a usnadnily tak následný výstřel, je opatřena zaměřovacím křížem, který určuje, kam střela poletí. Díky tomu nám usnadňuje střelbu na delší vzdálenost. Vzhledem ke vlivům, které působí během střelby na větší vzdálenost, má každý puškohled korekční mechanismus. Díky němu můžete vznikajícím chybám nastavit patřičnou korekci. Tedy opravit vychýlení způsobující vítr, nebo padání střely při střelbě na vyšší vzdálenost.
Puškohledy se vyrábí v různých kvalitách s různým přiblížením a dalšími vlastnostmi. Více se dozvíte v patřičné kategorii
Rychle zacílení a výstřel
Podobně jako puškohledy, i kolimátory usnadňují střelbu. Jak? Sklíčko kolimátoru promítá tečku, kříž, nebo jiný obrazec, který označuje dopad střel. Samozřejmě po správném seřízení. Kolimátory se používají při střelbě na kratší vzdálenost, u delší vzdálenosti postrádají smysl.
V hlavní roli laser
Poslední částí této mateřské kategorie jsou laserové zaměřovače. Jejich úděl je jasný – označují tečkou místo, kam dopadnou střely. Na rozdíl od kolimátorů a puškohledů je toto označení zpravidla viditelné i pro okolí. Laser využívá zesíleného toku světla, který je usměrněn jedním směrem. Používají se jak na krátké, tak i na dlouhé zbraně.