Operace Gothic Serpent je jednou z nejznámějších vojenských operací 90. let, které podnikla ve spolupráci s mezinárodními vojsky armáda Spojených států. Proběhla roku 1993 v Somálsku a ačkoliv byla nakonec relativně úspěšná, přesto při ní umírali i američtí vojáci.
Součástí operace Gothic Serpent byla i slavná bitva o Mogadišo, kterou následně zfilmoval režisér Ridley Scott ve svém slavném filmu Černý jestřáb sestřelen z roku 2001. V originále se film jmenuje Black Hawk Down, stejně jako jeden z dílů slavné herní série Delta Force se stejným námětem.
Vojáci v plné zbroji. Ilustrační foto.
Ale pěkně popořádku. Somálsku už od roku 1991 chyběla stabilní vláda a od té doby je tato východoafrická země více či méně považována za tzv. zhroucený stát (failed state). Už minimálně tři desítky let Somálsko reálně nefunguje jako jedna země, i když od roku 2012 má oficiálně federální vládu. Regiony Somaliland na severu a Puntland na severovýchodě se totiž dodnes považují za autonomní (byť mezinárodně neuznané) státy.
Trocha historie
Postkoloniální země si dne 21. října 1969 prošla nekrvavým vojenským pučem, který vedl generálmajor Mohamed Siad Barre, který byl v té doby hlavou somálské armády. Barre využil toho, že dřívější prezident Abdirashid Ali Shermarke byl necelý týden předtím zavražděn svým vlastním bodyguardem.
Společně s Barrem se moci ujala i Nejvyšší revoluční rada (SRC) v čele se Salaadem Gabeyre Kediyem, „Otcem revoluce“. Barreho vojenská vláda se udržela až do roku 1991, kdy ji zničilo mimo jiné omezení občanských svobod (například svoboda sdružování) a v roce 1990 i výrazná inflace či nedostatek pohonných hmot v zemi.
V Somálsku byly nasazeny americké vojenské vrtulníky.
To, co přišlo potom, však bylo ještě horší. Moci se ujala protivládní koalice různých kmenových společenství, jejíž jednotlivé frakce se ovšem nedokázaly shodnout na centrální vládě. Proto bylo Somálsko rozdrobeno na více částí, kterým vládly jednotlivé kmeny. Nejmocnějším z nich byl generál Mohamed Farrah Aidid, velitel klanu Habar Gedir, který měl pod kontrolou asi čtvrtinu území Somálska včetně Mogadiša.
Důvody pro operaci Gothic Serpent
Habar Gedir sice postupně o část ovládaného území přišel, ale i tak byl stále dost mocný. Od konce roku 1992 bránila milice Aididova klanu mírovým jednotkám OSN v distribuci humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu, v Mogadišu bylo 5. června 1993 dokonce zabito 24 pákistánských vojáků ve službách OSN.
Operace začíná
Operace Gothic Serpent oficiálně započala dne 22. srpna 1993, kdy byla do Somálska odvelena skupina Task Force Ranger, kterou vedl generálmajor William F. Garrison, velitel JSOC (Joint Special Operations Command). Ten původně žádal o 75 mužů týmu Delta, ale velení ve Washingtonu mu jich poskytlo hned 450.
Kromě nich byly součástí skupiny i tzv. Company B (Bravo), 3. Ranger Battalion, 75. Ranger Regiment; 16 helikoptér s personálem (160th SOAR), které zahrnovaly jak „černé jestráby“ (MH-60 Black Hawks), tak AH/MH-6 Little Birds; členové elitního uskupení Navy SEAL; a 24. speciální taktická skvadrona vzdušných sil.
Americký vojenský vrtulník v průběhu cvičení.
Garrisonovy jednotky v průběhu září 1993 úspěšně zajaly několik Aididových stoupenců a v rámci několika misí obsadily i vojenská skladiště nepřátel. Díky častým průletům amerických vrtulníků nad Mogadišem si civilisté na jejich přítomnost brzy zvykli. Současně se vojáci mohli alespoň zhruba seznámit s křivolakými a úzkými uličkami hlavního města, což se jim dost hodilo posléze, odpoledne dne 3. října 1993.
Bitva o Mogadišo
Zásadní součástí Operace Gothic Serpent byla i bitva o Mogadišo, která odstartovala 3. října 1993 odpoledne a pokračovala do brzkých ranních hodin následujícího dne. Cílem mise bylo zajmout dva vysoce postavené Aididovy vůdce na základě informace, že se oba nacházejí v jedné z rezidencí v centru města.
Americká strana poslala do boje celkem 19 vrtulníků, 12 Humvee a celkem 160 mužů. Už na začátku mise se zranil první z nich, 19letý Todd Blackburn, když údajně minul lano při slaňování z vrtulníku a spadl z výšky 21 metrů na zem. Zajímavé je, že se Blackburn v průběhu následujících dvou let plně zotavil a ve svém rodném městě v USA se nakonec stal policistou a otcem pěti dětí.
Celou misi podporoval i konvoj vozidel Humvee.
Blackburn byl ihned po pádu evakuován konvojem vozidel Humvee, do kterých byli naloženi i dva zmínění Aididovi vůdci. Dalo by se tak říci, že mise byla poměrně úspěšná, nebýt následných událostí.
Střelou RPG byl totiž už při stahování jednotek sestřelen jeden z vrtulníků, černý jestřáb Super Six One. Při pádu zahynuli oba piloti. Zbytek posádky ale přežil a snažil se bránit svoje pozice před protivníkem. Hned poté sestřelili Somálci další vrtulník typu Black Hawk, z něhož naopak přežil jen pilot, Michael Durant. Ten byl nakonec zajat milicí, což ho nejspíše zachránilo před rozlíceným davem.
Ztráty na obou stranách
Místo havárie, vzdálené od oblasti hlavních bojů, hlídali odstřelovači Randy Shughart a Gary Gordon z týmu Delta, kteří byli nakonec zabiti v akci a in memoriam oceněni Medailí cti. Celkem Američané toho dne přišli o 19 vojáků, jeden byl zabit dva dny po skončení bojů při minometném útoku.
Američanům v noci přišly na pomoc malajsijské a pákistánské jednotky OSN, jenže to bylo až dlouho po půlnoci. Kvůli tomu, že informace o americkém útoku dostaly ostatní vojska přítomná na území Somálska až se zpožděním. Všichni přeživší vojáci včetně zraněných (mimo zmíněného pilota Duranta) nakonec byli evakuováni na základnu OSN.
Kromě 19 amerických vojáků byl zabit i jeden malajsijský voják ze záchranného konvoje. Na straně Somálců zemřelo minimálně tisíc lidí a další tři až čtyři tisíce jich byly zraněny. I přes ohromné rozdíly v číslech byly ztráty Američanů na 90. léta dosti bolestivé, obzvláště kvůli potupnému vláčení dvou mrtvých stažených z kůže ulicemi města.
Dopady operace
Prezident Clinton dva týdny po misi jednotky Delta Force a Rangers ze Somálska stáhl, přičemž Aidid byl pořád na svobodě. Roku 1995 pak ze země odešly i jednotky OSN. Mohamed Farrah Aidid jmenoval sám sebe 15. června 1995 prezidentem Somálska, jednostranně a bez mezinárodního uznání. Přibližně o rok později, 2. srpna 1996, Aidid z neznámých příčin zemřel. Jedny zdroje jako příčinu smrti uvádějí infarkt, další pak následky zranění utrpěných v bojích mezi jednotlivými kmeny.
- Pavel Kreuziger
- Pavel se k našemu týmu dostal díky dlouholetému psaní o čemkoliv. Témata jako outdoor a survival ho ale baví víc než dosavadní zaměření. Přírodu miluje už od dětských táborů, od nichž plynule přešel k puťákům a trampským výšlapům. Po letech následného sezení u počítače usoudil, že v teple kanceláře se z něho chlap nestane, a začal se vracet ke kořenům. A taky má rád psy.
Přejít do magazínu