Meteorologické podmínky v horských oblastech se mohou na rozdíl od nížin značně odlišovat. Často stačí pár stovek výškových metrů a situace se může radikálně změnit. Mnohdy můžete jít skutečně o život. Nyní se dozvíme o meteorologických jevech typických pro horské oblasti. Jestliže se chystáte do Krkonoš, Alp nebo Tater, pak rozhodně čtěte dále. Pro pochopení celé látky je třeba zopakovat fakta.
Mrak Kumulonimbus
Zásah bleskem a bouřka není zdaleka všechno
Zásah bleskem je vážný a v mnoha případech smrtelný úraz. Přežít takové zranění se podobá malému zázraku. Situaci komplikuje značná nedostupnost. Lékařská pomoc nemusí do horských oblastí dorazit včas, tudíž veškeré oživovací pokusy jsou na ostatních, pakliže se nejedná o osamoceného turistu. Mnohdy lze takové situaci předejít a v následujících řádcích si povíme jak. Uvidíme, že zásah blesku nebo „obyčejná“ bouřka, není jedinou vážnou překážkou. Pro pochopení celé látky je třeba zopakovat některá fakta.
Co se dozvíme?
- Jak vzniká bouřka
- Druhy bouřek
- Bouřky z tepla a na frontách
- Co je to blesk
- Silný vítr
- Bouřka specifická pro horské oblasti
- Co je to fén
- Bóra, Tatranská bóra
- Jak včas rozpoznat náhlou bouřku?
- Předpověď bóry a fénu
- Proč jsou extrémní jevy na horách tak nebezpečné?
Jak vzniká bouřka?
Bouřková oblačnost je vázána na oblak, který nazýváme Cumulonimbus. Název mraku je odvozen z latiny. Cumulus znamená vrchovatý a výrazem nimbus je označována bouřka. Cumulonimbus vzniká při splnění specifických podmínek, které si nyní vysvětlíme. Základem je sluncem dostatečně prohřátý zemský povrch, ale nejedná se o nutnou podmínku.
Hlavní předpoklad pro vývoj oblaku typu Cumulonimbus je dostatečný silný vzestupný proud teplého a vlhkého vzduchu, který stoupá do vyšších pater atmosféry. Tato vzduchová hmota musí být dostatečně instabilní, což volně řečeno znamená, že teplota s narůstající výškou dostatečně rychle klesá. Takové podmínky jsou pro bouřky naprosto ideální, protože vzduchová hmota začne v určitých výškách kondenzovat. Výsledek pak můžete vidět přímo na obloze. Pakliže jste od bouřky dostatečně vzdáleni, snadno odhalíte obrovský mrak, který se ve své maximální výšce rozlévá do strany.
Tento rozliv má rovněž pojmenování. V běžné terminologii se tomu říká kovadlina, jelikož Cumulonimbus kovadlinu skutečně připomíná. Pak už nechybí nic, aby se nám Cumulonimbus ukázal v celé své kráse. A to je také jeden z důvodů k zamyšlení, jestli má cenu stoupat do horských oblastní, nebo naopak, jestli z horských oblastí raději nesestoupit.
Druhy bouřek
Bouřku může tvořit jedno bouřkové jádro (buňka), v tom případě mluvíme o jednobuněčné bouřce, odborně nazývanou unicela. Druhou variantou jsou bouřky tvořené několika jádry, tzv. multicely.
„Králem“ všech bouřek je tzv. supercela, která se dělí na několik druhů. V této bouřce se velice často vyskytuje krupobití, silný vítr a ve vzácnějších případech i tromby, nebo samotná tornáda. Všechny jmenované doprovodné jevy se mohou vyskytovat i v jiných druzích bouřky, tudíž při každé bouřce je potřeba počítat s tímto rizikem! Naštěstí supercelické bouře nejsou v našich zeměpisných šířkách příliš obvyklé, ale samozřejmě se vyskytují.
Bouřky z tepla a na postupujících frontách
Nejčastěji se můžeme setkat s bouřkou tzv. z tepla, když dostatečně prohřátý vzduch ve výšce kondenzuje a vznikne oblak Cumulonimbus. Největší zrada v bouřkách z tepla je jejich nevyzpytatelnost. Pokud jsou vhodné podmínky a dostatečně prohřátý zemský povrch, mohou se vyskytnout prakticky kdekoli. Žádný meteorolog vám nezaručí předběžnou a přesnou lokaci těchto bouřek, nicméně meteorologická věda pokročila o velký kus dále a lze v hrubém měřítku učinit přibližný okruh „akčního“ rádiusu bouřek. Ovšem jako vždy bez jakékoli záruky…
Další variantou je přechod studené fronty, kde se především v letních měsících vyskytují četné bouřky. Její intenzitu lze poměrně dobře předpovědět, ale i zde je jedno velké ale. Před příchodem studené fronty vznikají velice často bouřky z tepla, o kterých víme, že se mohou vyskytnout kdekoli. I zde je na zvážení, jestli podnikat horskou turistiku.
Další zrádné počasí nastane mnohdy zcela nečekaným způsobem. Tato situace je poměrně zajímavá, ale zároveň paradoxní. Mluvíme o tzv. podružné frontě. Ta vzniká trochu jinak. Nejedná se o dogmatické pravidlo, ale přechod studené fronty může znamenat i vyjasnění a zdánlivě náhlou změnou počasí k lepšímu. Studený vzduch se nestihl dostatečně promíchat s předchozím teplým vzduchem a vzniku nových bouřek nic nebrání. Proč? Vyjasnění velice často znamená další přímé prohřívání zemského povrchu a tím opět může stoupat teplý vzduch, který ve výšce zkondenzuje. Podružná fronta může přijít náhle a nezřídka může udeřit větší razancí, nežli předchozí studená fronta!
Co je to blesk?
Blesk je obří statický výboj. O jeho vzniku se stále vedou vědecké spekulace, ale nejpravděpodobnější teorie praví, že krystalky ledu v horních částech Cumulonimbu do sebe narážejí, čímž vytvářejí statickou elektřinu. Pokud je vytvořený elektrický náboj dostatečný, dojde k jeho vybití. Největší elektrostatická aktivita se odehrává uvnitř bouřkového mraku, nicméně nás zajímá elektrostatický výboj mezi Cumulonimbem a zemí.
Blesky se dělí na několik kategorií, ale všechny skrývají smrtelný potenciál. Mohou být rozvětvené a tím pádem udeřit na několika místech současně, ale může jít o jeden, tzv. čárový blesk. Je zde určité pravidlo. Čím vyšší vzdálenost mezi mrakem a zemí, tím větší smrtící potenciál. Z kovadliny bouřkové oblaku, která se může nacházet i v deseti kilometrech, pochází zdaleka nejsilnější blesky a mohou vzniknout zcela nečekaně i před příchodem bouřky. Blesk z čistého nebe nikdy neudeří, ale jako první se nad pozorovatele nasouvá „kovadlina“ kumulonimbu, která může samotnou bouřku předcházet o několik kilometrů.
Pokud vás zastihne nečekaná bouřka při horské turistice, mějte na paměti, že jste smrtelně ohroženi. Občas může dojít k velmi zajímavému jevu. Jde o tzv. Eliášův oheň. Lze o něm mluvit jako o vzácném meteorologickém jevu. Lidé Eliášův oheň znají již od nepaměti. Při silném elektrostatickém náboji se projevuje jako namodralý výboj, který může, ale také nemusí být doprovázen sršivým zvukem. Nejčastěji se vyskytuje během bouřek, a to především na stožárech, na vrcholcích věží nebo vůbec na vyvýšených místech. Jsou i známé případy výskytu například na oblečení turisty, nebo jak srší z konečků prstů. Vysvětlení je velmi prosté. Ve větších nadmořských výškách je přirozeně větší riziko zásahu blesku a Eliášův oheň může být jakási předzvěst. Pokud ve svém okolí zaznamenáte tento jev, je potřeba ihned, bude-li to možné, odejít do co největší vzdálenosti, protože hrozí bezprostřední riziko úderu blesku.
Jsou popsány i případy elektrujících vlasů. V učebnách fyziky se sice můžeme bavit třením liščím ohonem o ebonitovou tyč a zkoušet elektrostatický náboj na svých vlasech, ale při bouřce veškerá legrace končí. I zde je vysoká možnost úderu blesku!
Na obrázku je patrná kovadlina mraku kumulonimbus
Silný propad vzduchu
Dalším nebezpečným doprovodným jevem, který se může na horách zle vyplatit, je silný vítr. Jsou bouřky, kdy se nepohne ani list na stromu. To nás ale v tuto chvíli nemusí zajímat. Proč? Nyní si vysvětlíme: bouřkový oblak Cumulonimbus funguje zjednodušeně jako jakési obří čerpadlo. Začátek bouřkového mraku nasává teplý vzduch, důležitý pro délku životnosti bouřky. Pokud teplý a rychle kondenzující vzduch do bouřkového oblaku přestane proudit, potom je zánik bouřkové buňky (často) otázka času.
V týlu bouřky převládá tzv. sestupný proud, z něhož vypadávají srážky v podobě deště, ale i taky krup. Stává se, že v týlu bouřky se nahromadí masa studeného a hlavně velmi těžkého vzduchu. Pokud vzdušné proudy uvnitř Cumulonimbu nejsou schopny studený vzduch udržet, stane se, že celá masa vzduchu se„utrhne“ a s ohromnou razancí padá k zemi.
Tento jev známe pod pojmem downburst. Můžeme slyšet i druhý pojem, a sice microburst. Je menší, ale o to více intenzivnější odnož downburstru. Vzduch roztříštěný o zemský povrch se „rozprskne“ a rozletí do všech možných stran. To poznáme ihned, protože dojde k extrémnímu poryvu větru, a to není na horách nikdy dobré. Při horské turistice může tento poměrně častý, ale opět nepředvídatelný meteorologický jev, smést osoby přímo ze skály.
Druhou možností silného poryvu větru je tzv. hůlava, která může udeřit bezprostředně před příchodem bouřky. Může trvat i několik minut a zároveň přicházet z několika směrů, což opět nasvědčuje velké zrádnosti, kterou o to více pocítí člověk, jež se nachází ve vyšších nadmořských výškách…
Bouřka specifická pro horské oblasti
Aby překážek při horské turistice nebylo málo, vysvětlíme si poslední pojem, který může mít fatální následky. Tím pojmem rozumíme tzv. orografickou bouřku. Svahy hor slunce neprohřívá rovnoměrně. Jedna strana svahu může být prohřívaná velmi intenzivně, kdežto druhá o poznání méně. Silně prohřátý vzduch začne stoupat do výšky, a jak již víme, za příhodných podmínek může kondenzovat. U svahu hor, nebo pásu větších kopců je tento efekt umocněn tím, že vzdušný proud stoupá kolmo vzhůru právě díky prohřátým svahům. Proto na návětrné straně hory může dojít k této zvláštní formě bouřky. Naprosto typickým a poměrně častým úkazem je polská strana Krkonoš.
V čem se může skrývat nebezpečí? Především ve dvou ohledech. Turista nacházející se na druhé straně kopce, či hory nemusí vůbec nic tušit. Nemusí bouřku ani slyšet, přitom jsou popsány případy údery blesku z jedné strany hory na druhou. V tom je jedno z největších nebezpečí. Druhou věcí, na kterou je třeba upozornit je poměrně závažná skutečnost: orografické bouřky mají poměrně dlouhou životnost. Pakliže z návětrné strany proudí dostatečný přísun teplého a vlhkého vzduchu, život bouřkové buňky může trvat i několik hodin. Navíc tyto bouřkové buňky se často vůbec nepohybují. Nemusíme zaznamenat ani vysoké poryvy větru, pouze statické a krajně nebezpečné bouřkové počasí.
Co je to fén
Fén, neboli německy föhn je poměrně zvláštní meteorologický jev. Můžeme při něm cítit radikální oteplení, především v zimě, což by na jednu stranu nemuselo vadit. Jenže fénový efekt, jak se mu běžně říká, může být mimořádně agresivní, hůře předvídatelný a tím pádem nebezpečný.
Jak vlastně vzniká? Na návětrné straně hor stoupá studený vzduch do výšky. Doslova klouže po hřebeni vzhůru, avšak najednou dojde k určitému efektu. S rostoucí výškou se vzduch nasycuje vlhkostí, čímž nabírá na hmotnosti. V určitých partiích je to už neudržitelné. Stoupající proud neudrží vzduch v dostatečné výšce, tudíž se začne přelévat přes hřeben hory a padat. S klesající výškou masa vzduchu ztrácí na vlhkosti a dochází k oteplení, v zimních měsících klidně i na 20 stupňů. Příjemná změna, nicméně při fénovém efektu může dojít k silnému nárazovému větru.
V Evropských podmínkách je fénový efekt charakteristický především pro Alpy, ale toto neplatí jako dogmatické pravidlo. Prudké oteplení může mít v horských oblastech další vážnou komplikaci v podobě pádu lavin. Nepodceňujte tedy fén. Je zrádný, i když může znamenat příjemné oteplení…
Bóra
Název bóra je odvozen od chorvatského „bura.“ Co má společného bóra, která je především charakteristická pro pobřeží Jadranu? Poměrně hodně. Může se totiž vyskytnout v určité modifikaci i v pevninské Evropě, ale pochopitelně může udeřit i na pobřeží Jadranu nebo také i jinde. V extrémním případě silný vítr způsobený bórou dosahuje rychlosti 200 a více kilometrů.
Nejprve si osvětlíme, jak bóra vzniká. Bóra je charakteristická pro zimní Chorvatsko. Podél pobřeží Jadranu se táhnou Dinárské hory a tvoří určitou závoru, přes který se vítr vanoucí z pevniny velmi často nemůže dostat.
Studený vzduchu přinášený větrem se tedy začne hromadit na úpatí hor, zatímco další „zásoba“ studeného a vlhkého vzduchu stále přichází. Pokud tento efekt trvá dostatečně dlouho, nahromaděný studený vzduch se začne nasouvat k vrcholkům hor. Když se vzduch začne převalovat přes hřebeny hor a prudce padat, udeří v nižších polohách udeří plnou silou.
Efekt je umocněn tím, že bóra fouká z pevniny do moře, takže volný pobřežní prostor netvoří přirozenou překážku a vítr udeří plnou silou. Navíc nebezpečný vichr dokáže udeřit za zcela jasného počasí!
Jak jsem již zmínil, bóra nemusí mít souvislost pouze s mořem. Naši východní sousedé mají z bóry oprávněný strach a jejich meteorologický efekt má i samostatné pojmenování. Pokud uslyšíte výraz „Tatranská bóra“ možná si vzpomenete na událost z roku 2004. Tehdy 19. listopadu došlo k nejničivějšímu lesnímu polomu v dějinách Slovenska. Tatranská bóra dosahovala rychlosti 230 kilometrů v hodině a zničila vše, co jí přišlo do cesty. Svoji roli sehrál i extrémní rozdíl tlaku. Extrémní rychlosti větru již nestálo nic v cestě.
Ničivá větrná smršť zaskočila meteorology. O to víc dokáže zaskočit běžného turistu. Příchod bóry nemusíme v terénu vůbec poznat. Charakter počasí se leckdy radikálně nezmění a v závětrné straně horského štítu se zprvu nepohne ani příslovečný list na stromě!
Jak včas rozpoznat náhlou změnu počasí?
Neexistuje žádné pevné měřítko, podle kterého si můžeme určit přesnou předpověď počasí. Jsou však ukazatele, které mohou na nepříjemné a zvlášť na bouřkové počasí ukazovat. Nejprve si vysvětlíme bouřkové jevy:
- Nejzásadnější pro bouřky je teplý a především vlhký vzduch. Vlhkost vzduchu si můžeme pro daný region ověřit na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Pokud takovou možnost nemáme, potom si stačí pamatovat, že ve vlhkém a dusném počasí se mnohem více potíme.
- Hmyz je mnohdy velmi agresivní, především komáři, včely a vosy. Jejich citlivost na změny tlaku je známá, proto létají mnohem níže, než obvykle. Tomu se přizpůsobuje i pověstná nízko letící vlaštovka, která v nižších výškách tento hmyz loví.
- Dbejte pokynů horské služby. Pakliže vydají výstrahu před nebezpečím bouřek, potom vězte, že k tomu mají oprávněné důvody.
- Zapomeňte na tzv. norskou předpověď počasí. Jde o parazitický meteorologický model, který čerpá data z konkrétních zemí. Tak proč rovnou nevyužít služeb Českého hydrometeorologického úřadu a známého, poměrně přesného modelu Aladin? Pokud jedete do zahraničí, snažte se hledat předpověď z oficiálních zdrojů daného státu.
- Nebojte se zeptat. Místní starousedlíci počasí v daném regionu opravdu rozumí.
- Dívejte se. Vertikální vývoj oblaku do velkých výšek může ukazovat na potenciál bouřkových oblaků typu Cumulonimbus. Buďte obzvláště pozorní v odpoledních hodinách!
- Oblak altocumulus castelanus není sice častým druhem oblaků, nicméně podle statistik jde o jeden z nejspolehlivějších ukazatelů pozdější bouřkové činnosti. Dívejte se na fotografie z internetu. Můžete si tento oblak tzv. „nakoukat.“
- Čtěte předpovědi, informujte se a spoléhejte na selský rozum. Jen žádné hrdinství. Lomnický štít nebo Sněžka stojí již hezkých pár let, takže vám rozhodně neuteče. Zítra je taky den…
- Dívejte se nad sebe. Pokud nemáte dobrý výhled, může se kumulonimbus nasouvat přímo nad vás. Jde právě o zmiňovanou kovadlinu. Může se zprvu tvářit zcela nevině. Jako například nenápadný, světlý mrak, který může, ale nemusí přecházet do tmavších odstínů.
- Již z nasouvající „kovadlina“ kumulonimbu může vyprodukovat blesk. Pokud se domníváte, že blesk nemůže udeřit několik kilometrů před bouřkou, pak věřte, že vaše domněnka nemusí být správná.
- Začala z ničeho nic padat déšť? Padají velké kapky? Pak to může být právě díky mrakům, které se vytváří přímo nad vaší hlavou!
- A perlička na závěr. Všiml jste si, jak dravci krouží ve větších výškách a prakticky vůbec nepohybují křídly? Využívají onen stoupavý proud, který jim pomáhá bez velké námahy se držet ve vzduchu. Občas můžeme vidět, že nad místem jejich nehybného kroužení vznikne mrak…
Jedním z příkladů „nenápadného“ mraku altokumulus castelanus. Je častým předchůdcem bouřkové oblačnosti.
Předpovídání bóry a fénu
- Předpověď bóry a fénu může potrápit nejednoho meteorologa. Zrádné počasí často přichází nečekaně a v horských oblastech toto tvrzení platí obzvlášť.
- Bóra se může běžně vyskytovat v Řecku, Turecku ale nejčastěji v Chorvatských horách.
- V našich podmínkách se s bórou můžeme setkat především na Slovenských Tatrách.
- Pokud se v této oblasti vydáváte na turistiku a horská služba zveřejní varování před silným větrem, zvažte své schopnosti.
- Předpokládaná výrazná změna tlaku velice často navazuje na silný vítr. Není to ovšem podmínkou!
- Fénový efekt dokáže posunout rtuť teploměru o pár stupňů nahoru. Na druhou stranu dochází k silným poryvům větru.
- Jedním z možných ukazatelů na silný vítr v horských oblastech je oblak typu altokumulus lenticularis.
- Oteplením po fénovém efektu dochází k rychlému tání sněhu, proto se raději vyhněte místům, kde hrozí sesuv sněhu. Sledujte výstrahy horské služby.
Proč jsou bouřky na horách tak nebezpečné?
A jsme na konci. Jak vidno, bouřkové a větrné počasí nás všechny může potrápit jak ve městě, tak i na pěší túře. Při horské turistice mohou být všechny jmenované jevy značně extrémní. Kromě zásahu blesku hrozí nenadálé poryvy větru a občas může nastat situace, kdy bouřková buňka řádí na druhé straně svahu, přičemž nemusíme nic tušit. To samé platí o větru, jež se v návětrné straně „připravuje“ na mocný úder. Ideální podmínky na horskou turistiku nejsou vlastně nikdy. Vždy hrozí změna počasí, avšak nejvážnější problémy téměř vždy začínají podceněním celé situace.
Závěr
O meteorologii se dá vyprávět celé hodiny, ale již teď víme, že nebezpečí nemusí číhat jen v Alpách nebo u našich východních sousedů. Extrémní horské počasí je celkem běžné i v České kotlině!
Počasí je vždy vděčným tématem. Mnohdy je možné slyšet značnou kritiku na hlavu profesionálních meteorologů, ale kritika je často neoprávněná. Jsou země, například Rusko, kde se zvažuje trestní postih kvůli nepřesné předpovědi. Je potřeba zdůraznit, že proti rozmarům Ruska přírody jsme v současnosti naprosto bezmocní…
- Ondřej Krotil
- Badatel a autor knihy Kriminalistické otazníky je rodák z Podkrkonoší. Jeho největším koníčkem jsou záhady, historie, kriminalistika, ale nevyhýbá se ani jiným oborům. V současnosti pracuje na případech nevyřešených vražd, podivných sebevražd, únosů nebo i záhadných zmizení. Dříve spolupracoval s televizemi TV Prima a Seznam TV jako autor investigativních reportáží v pořadech Josefa Klímy. Své znalosti se snaží zúročit především na literárním poli.
Přejít do magazínu