Bouřka je smrtelně nebezpečný atmosférický jev a může znamenat velmi vážnou komplikaci při pohybu v přírodě. Jak ji včas rozpoznat a jak se chovat ve volném terénu? Na to se pokusí odpovědět tento článek.
Trocha teorie
Bouřková činnost je vázaná výhradně na oblaky typu Cumulonimbus. Ten vzniká za specifických podmínek: prohřátá masa vzduchu stoupá do horních oblastí atmosféry, kde se původně teplý vzduc ochlazuje. Vlivem prudkého ochlazení začne kondenzovat na vodní kapičky a drobné krystalky ledu. Již při samotné kondenzaci se uvolňuje značné množství tepla a tato uvolněná energie výrazně přispívá k vývoji bouřkového oblaku. Zkondenzovaný, původně teplý vzduch vytváří vertikálně vyvinutou oblačnost, jenž vystupuje do horních hranic troposféry. V letním období dosahuje Cumulonimbus výšky až 15 kilometrů, v zimě téměř vždy do 5 kilometrů. Jsou ovšem výjimky, které potvrzují pravidlo.
Druhy bouřek
Každý den je na světě registrováno přibližně 40 000 bouří. V našich zeměpisných šířkách průměr bouřkových dní nepřevyšuje třicet, dá se však říci, že v podhorských a horských oblastech jsou bouřky četnější.
Známe dva druhy bouřek. Bouřky frontální a bouřky z tepla. Obě dvě varianty mají svá specifika.
Frontální bouřky jsou vázány na postupující studenou frontu. Mohou mít ničivé následky. Obecně platí pravidlo: čím je větší teplotní rozdíl mezi původním teplým vzduchem před frontou a studeným za postupujícím čelem fronty, tím jsou atmosférické jevy intenzivnější. Příchod studené fronty lze podle numerických modelů a radarů v mobilních aplikacích odhadnout jen z části. Studená fronta může svůj postup zpomalit, či výrazně zrychlit. Z toho důvodu se nelze NIKDY plně spolehnout na oficiální předpověď. Ne zřídka se stává, že numerické modely (u nás v Česku například Aladin) upravují své výpočty i třikrát během dne, přičemž platí, že nejaktuálnější předpověď je ta poslední. Odejít do přírody s myšlenkou, že podle ranního výpočtu lze vše stihnout a před příchodem studené fronty bude osoba již dávno zpátky v bezpečí, se nemusí vyplatit. Studená fronta má pro pobyt v přírodě ještě dvě vážné zákeřnosti. Před jejím příchodem se velice často tvoří bouřky z tepla a jejich vznik a přesnou lokalizaci lze určit velmi zhruba. Druhou věcí je tzv. podružná studená fronta. Po přechodu studené fronty dochází v mnoha případech k projasnění a tím pádem k opětovnému ohřevu zemského povrchu. Sluncem ohřátý vzduch začne stoupat a vzniknou nové bouřkové mraky, které mohou se vší možnou razancí zaskočit turistu v otevřené krajině. Přechodem studené fronty tak nemusí nebezpečné počasí končit!
Jak jsme si již řekli, bouřky z tepla mohou vzniknout téměř kdekoli a jejich předpověď je rovněž obtížná. Dopolední slunečné počasí není žádnou zárukou. Naopak. Nejsilnější bouřky z tepla se v našich zeměpisných šířkách vyskytují nejčastěji mez druhou až sedmou hodinou odpolední a mohou trvat do hluboké noci.
Zánik bouřky
Jak bouřka náhle udeří, může stejně rychle odejít. Životnost bouřkové buňky může trvat od několika minut až po několik hodin, přičemž se v posledním případě tvoří rozsáhlé bouřkové systémy složené z několika bouřkových buněk.
Obecně platí zásada, že bouřka, jak již víme, ke svému životu potřebuje teplý stoupavý proud, který spolu s narůstající výškou kondenzuje. Pokud z jakéhokoli důvodu stoupavý proud přestane stoupat, obvykle to znamená konec vývoje bouřkové činnosti. Bouřkový mrak Cumulonimbus zjednodušeně funguje jako jakési čerpadlo. Čelo bouře nasává horký vzduch, který z týlu bouře odchází formou deště nebo i krup. Stávají se případy, kdy nahromaděný studený vzduch v týlu bouře se samotnou tíhou utrhne a ohromnou rychlostí dopadne na zem. Tento jev známe pod jménem downburst, případně jeho „menší bráška“ microburst. Prudce padající vzduch se roztříští o zemský povrch a rozeběhne se do všech stran. Tento jev poznáme okamžitě, jelikož po nárazu vzduchové hmoty dojde k prudkému nárazu větru, který může hravě překročit i 150 kilometrovou rychlost. Downburst je nebezpečný především v letecké dopravě, jelikož letadlo zasažené downburstem okamžitě prudce sestoupí, nebo v horším případě masa vzduchu přirazí letadlo k zemi, kde se roztříští…
Škody způsobené downburstem, mohou výrazně převýšit škody způsobené tornádem. Extrémně nebezpečný je i při horského turistice, kdy nezajištěného turistu může sfouknout přímo ze skály. Tento případ pochopitelně platí i při pohybu v lese, kde mohou padat větve, nebo i celé stromy.
Zásah bleskem
Aby byla bouřková buňka klasifikována jako bouřka, musí během svého života vyprodukovat alespoň jeden blesk. V opačném případě nelze o bouřce jako takové mluvit. Názory na vznik blesku se různí. Nejčastěji se hovoří o blesku jakožto o elektrostatickém výboji, který vzniká v mraku srážením vodních kapek a ledových krystalků. Když elektrostatický náboj dosáhne určité hranice, vybije se obvykle vně mraku, případně tato obří „jiskra“ přeskočí mezi mrakem a zemí. Blesk si vybírá nejsnazší cestu odporu. Z toho důvodu lze pozorovat časté údery do vyvýšených míst. Nejčastěji si vybírá osamělé kopce, vysoké domy, věže kostelů, osamocené stromy a podobně. Byl by však hrubý omyl se domnívat, že tomu je tak vždycky. Naopak. Blesk může udeřit kamkoli a dokonce několikrát na stejné místo. Nelze tedy přijmout obecné pravidlo, že blesk na stejné místo podruhé neudeří. Zásah bleskem končí velice často smrtí, ale díky odporu kůže se valná část energie nepřenese na samotné tělo, na rozdíl od přímého zásahu elektrickým proudem vysokého napětí. Energie blesku má jednu miliardu voltů a až 20 000 ampér. Smrtelné nebezpečí spočívá i v tzv. krokovém napětí. Jde o jev, kdy osobu nezasáhne blesk přímo. Ba naopak. Blesk udeří do země, avšak elektrický náboj se kruhově šíří dál. Pakliže osoba stojí jednou nohou na místě s vyšším elektrickým potenciálem, kdežto druhou na nižším, dojde k vyrovnání napětí. Laicky řečeno dojde ke zkratu, ovšem skrz tělo. Zásah krokovým napětím je podobný jako zásah proudem vysokého napětí, což znamená téměř jistou smrt. Pravděpodobnost zásahu krokovým napětím je větší tím, čím jsou nohy vzdálenější od sebe. Občas internetem kolují fotografie zabitých zvířat na volném prostranství. Způsob jejich smrti odpovídá právě krokovému napětí.
Za bouřky není vhodné mít u sebe jakékoli kovové předměty nebo se kovových předmětů dotýkat. K úderu blesku do člověka postačí i kovový řetízek. Tento případ se udál před lety na Karlovarsku. Pokud můžeme tehdejším zdrojům věřit, předmětný řetízek se téměř vypařil!
Při horské turistice může dojít k úderu do řetězu, kterého se skupina přidržuje. Mějme na paměti, že blesky jsou často rozvětvené a jeden výboj blesku může zasáhnout několik míst naráz. Pohyb na horách je za bouřky skutečně velice nebezpečný. Je speciální typ bouřky, který se vyskytuje na horách, a takovou bouřku označujeme pojmem orografická bouřka. Jde o to, že na jedné strany hory, či kopce, postupuje kolmo stoupavý proud, který dodává bouřce nezbytnou energii. Zatímco na jedné straně hory může panovat poměrně slušné počasí, na druhé straně úpatí probíhá bouřka. Jsou známé i případy, kdy bleskový výboj přeskočil z jedné strany úpatí na druhou a zabil nic netušící turisty.
Mezi extrémní, avšak poměrně málo viděný jev můžeme označit tzv. Eliášův oheň. Vzniká na místech se silným elektrostatickým nábojem. Bývá často vidět v podobě drobného namodralého výboje za doprovodu sršivého nebo praskavého zvuku. Sám o sobě není nebezpečný, avšak elektrostatický náboj může přitáhnout pozornost samotného blesku. V případě, že tento vzácný jev ve své blízkosti zpozorujete, je potřeba neprodleně dané místo opustit!
Poslední zákeřnou stránku blesku si nyní vysvětlíme. Blesk nemusí udeřit ze spodní části Cumulonimbu. Může udeřit mnohem dříve, nežli samotná bouřka a všechny její doprovodné jevy. Elektrický náboj se tvoří i v horních partiích bouřkového mraku, který se nad naše hlavy mnohdy nenápadně posouvá. Skrz tyto horní partie může stále prosvítat slunce, avšak úder blesku již reálně hrozí. Pokud máme omezený výhled, změnu v oblačnosti nemusíme poznat. Blesk z těchto horních partií bývá nejsilnější. Velice často musí překonat i desetikilometrovou vzdálenost odporu, nežli dojde k vybití mezi horní části mraku a zemí. Následný hrom připomíná explozi. Stejný efekt může nastat i při odcházející bouřce. Obecně můžeme vyslovit pravidlo, které říká, že bezpečný pohyb v krajině nastává nejméně dvacet minut po posledním hromu.
Ochrana před bleskem
Vůbec nejlepší ochranou před úderem blesku je automobil. Pokud máte možnost, vraťte se neprodleně do svého vozu. Kostra automobilu působí jako Faradayova klec, tudíž lze říci, že uvnitř vozu vám nebezpečí nehrozí. Výjimkou jsou vozy, jejichž kostra není kovová. V našich končinách je znám automobil Trabant, vyráběný z bakelitu.
Při horské turistice je každá rada drahá. V zásadě platí potřeba sestoupit do nižších poloh. Před větrem může ochránit skalní převis, nicméně před bleskem v žádném případě. Mějme na paměti, že elektrický výboj se umí šířit nejen půdou, ale i skálou. Naprosto nebezpečné je například znělcové podloží.
Ani v otevřené krajině není pohyb bezpečný. Musíme odejít z dosahu osamělých stromů nebo stožárů vysokého napětí. Nejlepší možností, kterou lze pro svou bezpečnost učinit, je poloha na „bobku“ přičemž k zemi skloněnou hlavou si zakryjeme rukama. Kvůli eliminaci krokového napětí je bezpodmínečně nutné mít nohy co nejvíce u sebe!
Je však potřeba se zbavit všech kovových věcí. Dnes již není běžná kovová konstrukce batohů, nicméně z předešlého víme, že k zásahu blesku stačí obyčejný kovový šperk. Nejlépe uděláme, pokud všechny kovové prvky dáme na jednu hromadu a odneseme nejméně padesát metrů daleko – krokové napětí nebývá (obvykle) nebezpečné nad 40 metrů od úderu blesku. Pakliže máme na oblečení významné kovové prvky, například kovové spony, nebo kovového jezdce na zipu, musíme se zbavit i jich. Pokud máte na těle větší množství náušnic nebo piercingů, nezbývá, než se při prudké bouřce začít modlit…
Pakliže se nacházíte v lese, vyhledejte menší lesní porost. Mezi stromy, které nejsou větší než dva metry, můžete být relativně v bezpečí, avšak žádnou zaručenou ochranu nečekejte. Při větší skupině lidí je nejvhodnější se rozptýlit. Nikdy nebuďte pohromadě! Všechny kovové předměty dejte na jednu hromadu a rozptylte se. Pak postupujte jako ve volné krajině, tedy poloha těla na bobku. Pakliže to situace dovoluje, odejděte z dosahu vysokých stromů pro případ jejich pádu nebo úderu blesku. Mějte na paměti, že strom po zásahu blesku velice často exploduje. Mohou padat celé větve nebo i stromy. Před deseti lety v Podkrkonoší po zásahu blesku explodoval strom. Jeho půlmetrové třísky se zapíchly v okruhu 20 metrů do třicetimetrové hloubky! Není tedy vyloučena možnost vážného zranění nebo i smrti odlétnuvší třískou.
Pamatujte, že bezpečný pohyb může být nejdříve dvacet minut po posledním hromu!
Jak poznat bouřku?
Příchod bouřky nemusí rozpoznat ani velmi zkušený turista. Jsou však znaky, které nám mohou napovědět.
- Silné pocení. Vlhký a teplý vzduch, který mají bouřky tak rády způsobují silné pocení. Ve velké vlhkosti se kapičky neodpařují, tudíž se potíme více než obvykle.
- Těsně před bouřkou umlkne příroda. Pokud jste v lese, zkuste se občas zaposlouchat. Hrobové ticho není předzvěst ničeho dobrého!
- Bodavý hmyz včetně včel jsou agresivní vice než obvykle. Ano! I toto lze brát jako poznávací znamení včetně nízkých průletů vlašťovek, které chytají agresivní hmyz těsně nad zemí.
- Překvapivě dobrá viditelnost a žádný opar.
- Stoupající mlžný opar nad lesem. Jde o důkaz, že převládá stoupající vzdušný proud.
- Oblaky typu altokumulus castellanus. Jde o zvláštní drobné oblaky, jehož okraje připomínají zuby, respektive zuby cimbuří hradu. Bývají vidět nad ránem a potom se rozplynou. Tyto oblaky značí nestabilitu v horních vrstvách atmosféry a podle odborníků lze na základě jejich přítomnosti předpovědět bouřku s pravděpodobností až 90%.
- Po obědě se začínají tvořit oblaky, které rostou do výšky. Vertikální potenciál oblaků může být předzvěst vznikajících Cumulonimbů. Je nezbytné pravidelně sledovat okolí a přizpůsobit pobyt v přírodě aktuální situaci. Pakliže se vertikální vzrůst mraků zastaví ve vyšších polohách a začne se rozlévat do stran, je téměř jisté, že už lze mluvit o mraku typu Cumulonimbus.
- Nebojte se zeptat. Meteorologické podmínky nejsou všude stejné. Ptejte se například horských vůdců nebo i místních starousedlíků. Téma počasí je vděčné všude na světě! Jde o vaše bezpečí.
- Dbejte bezpečnosti a neriskujte. Sledujte aktuální předpověď počasí. Vyhodnotit radarová nebo družicová měření mnohdy nedokáže ani velmi zkušený meteorolog. Mějte stále na mysli, že nejhorší bouře přicházejí tehdy, když je nejméně čekáme!
- Jestliže vyrážíte do přírody například ze zastavěné části a je cítit kanalizace, jde opět o předzvěst změny počasí.
Závěrem
Jak vidno, předpověď bouřky může potrápit nejednoho zkušeného meteorologa. V tomto článku jsou nastíněné pouze základní orientační body, jež mohou, ale nemusí platit. Problematika je mnohem složitější. Prasknutí ušních bubínků po blízkém úderu blesku je obvykle tím nejmenším možným zraněním…
- Ondřej Krotil
- Badatel a autor knihy Kriminalistické otazníky je rodák z Podkrkonoší. Jeho největším koníčkem jsou záhady, historie, kriminalistika, ale nevyhýbá se ani jiným oborům. V současnosti pracuje na případech nevyřešených vražd, podivných sebevražd, únosů nebo i záhadných zmizení. Dříve spolupracoval s televizemi TV Prima a Seznam TV jako autor investigativních reportáží v pořadech Josefa Klímy. Své znalosti se snaží zúročit především na literárním poli.
Přejít do magazínu