Jak přežít ozbrojenou loupež

 Váš plán přežití vašeho loupežného přepadení musí počítat s tím, že k němu dochází i na těch nejméně očekávaných místech. Být ale stále ve střehu asi jde jen částečně. Nicméně podobní lidé snadno sklouznou ke zbytečné panice a nejsou schopni si užít jedinou radost ve společnosti (například sportovní utkání).

Pro začátek bych rád vyjasnil rozdíl mezi pojmy zloděj a lupič. Zloděj páchající krádež se trestného činu dopustí odcizením cizí věci určitě hodnoty, avšak bez použití násilí. Naopak lupič páchající loupež odcizí cizí věc pod pohrůžkou násilí či faktickým násilím. Toto rozdělení je zásadní, jelikož je loupež závažnějším trestným činem, je na rozdíl od krádeže (trestný čin proti majetku) řazena do trestných činu proti svobodě a lidské důstojnosti, a jsou za něj ukládány vyšší trestní sazby.

Jako zajímavost uvedu příklad stanovený judikaturou. Pokud pachatel ukradne ženě kabelku bez jakéhokoliv odporu, jedná se o krádež. Pokud se ale žena s pachatelem o kabelku přetahuje, tak to stačí k naplnění skutkové podstaty trestného činu loupeže, jelikož je to už považováno za užití násilí. 

Moderní lupiči používají moderní metody, takže je faktem, že vaše peníze / kreditní karta a jiné (i digitální) cennosti u vás mohou být kdykoliv zneužity, takže nemůžete nikdy jednoznačně vědět, kdy k tomu dojde právě u vás. 

Jen v roce 2017 došlo v zemi velikosti USA na 319 356 loupežných přepadení. 

Chránit tedy sebe i vaše milované proti této hrozbě je běžný scénář i v případě sebeobranných škol všude po světě. A řada lidí jako jsou policisté, bojovníci všech typů, střelci atd. tvrdí, že právě jejich metoda je ta nejlepší, když přijde na to, zachránit si krk. A nejen to, též i vaše nedotčené tělo a stav konta. Někteří se tomu jistě docela přiblížili, další ale mají zaděláno na problémy. 

V realitě neexistuje jedna technika a scénář, když přijde na podobnou věc. Žádná taktika vás z ní nedostane na 100 %. Vysoký objem úspěchu se dá zaznamenat tehdy, pokud zůstanete v klidu, správně přečtete všechny účastníky situace a i situaci samotnou. Následně je nutné rychle zvážit své šance a jednat ve vteřině. Obávám se, že nic jiného nezabere.

Nakreslení terče na vaše záda aneb jak se dát okrást?

Loupež může nastat jako jeden z mnoha zločinů, jenž ve vašem okolí probíhá (třeba během vykrádání bytů). Většina to ale nedělá proto, aby si vybila přebytečnou energii, ale proto, aby měla z čeho žít. Jednoduše řečeno, zloději či lupiči jdou po vašich penězích nebo věcech, jenž za peníze rychle promění s co nejmenším rizikem odhalení (klenoty, elektronika, … ). Aby dosáhli svého, budou hledat určitý vhodný typ osoby (oběť) a někoho, kdo danými statky vládne a ideálně také takovou osobu, co dá nejméně práce.

Lupiči a další podobná kriminální sorta lidí jsou v podstatě predátoři. A jako podobný přírodní predátor, i oni chtějí jídlo s co nejmenší námahou, rizikem nebo zranění. 

Většina lvů nejde za zdravými zvířaty, dokud nejsou pořádně zoufalá. Terčem proto většinou nebudou zdraví sebevědomí muži, avšak možné to je, pokud si pachatel nesnaží něco dokázat, není na drogách nebo není zoufalý.

Vše okolo těchto přírodních sklonů ohledně selekce oběti nám říká neuvěřitelně mnoho o myšlenkovém procesu, jímž každý lupič nutně prochází. Když se tedy člověk zamyslí nad podobnými lidmi a situacemi, je zřejmé, že třeba bude „další“ někdo, koho podcenil (vás!) a kdo mu dá lekci teleskopickým obuškem, co má již dávno v ruce.

Co se týče prvního místa, jak se stát "jídlem lupiče", tak je to být v místech, kde se podobná kořist zdržuje. V afrických savanách to je hlavně okolo vodních pramenů a vody obecně. Pro lidi je džungle betonová. Takže to může být klidně bankomat a jindy zase oblast okolo nějakého drogového dealera. Též okolo obchodů a dalších atrakcí, kde se pohybují movití zákazníci. 

Další nebezpečná místa jsou cokoliv mimo davy a civilizaci. A také místa, kde se zločin stane patrně nenahlášeným / neusvědčeným tehdy, když ho někdo uvidí.

To je první element. Dalším je, když se zdáte být někým, kdo se pak dá snadno setřást a to bez boje a ruchu. Když budou moci, tak svoji práci odvedou co nejrychleji a nejdiskrétněji. Jde jim o to nebudit s živností zbytečnou pozornost, takže čím hladší a rychlejší průběh, tím lépe.

Pozornost totiž znamená možné doražení záloh a další možných orgánů, jenž po něm půjdou. Určitě si ale nemyslete, že když máte hlas jako siréna a uděláte scénu, že vám to zaručeně zajistí netknuté tělo. Spíše vás kvůli tomu zmlátí za tu drzost.

Když ale vypadáte správně drsně (a nepředstíráte to), což vycítí, záhy odhalí, nebo máte svaly či nesete  chladnou zbraň, tak máte šanci. I tomu nejhloupějšímu lupiči obvykle dojde, že bude v některých případech lepší vyčkat. 

Když ale vypadáte slabě, nejistě, duchem nepřítomen, ztracený či s pozorností jinde, tak to vše bude lupiče lákat jako maso hyeny, jenž vidí, co si můžou bez rizika dovolit. 

Asi jste si toho všimli sami ve zprávách, v okolí či snad v rodině, ty samé typy lidí si stěžují, že byli opět oloupeni. Jsou to starší občané, ženy, děti a muži, co mají svou mysl někde jinde.

Všechny oběti poté v rozhovorech říkají tu stejnou věc: „Přišel prostě odnikud“ a „neviděl jsem ho přijít“ nebo „prostě se objevil“. Zní to povědomě? 

A lupič, jenž se objeví v osobní zóně oběti (pro vás již nebezpečná zóna) provede loupežné přepadení jednou ze dvou cest. Buď přijde k oběti se zbraní či s hrozbou a dožaduje se cenností nebo života.

Ta druhá cesta je „měkčí“. Zloděj se ptá se na cestu, na směr, chce připálit, a pak vás okrade, když akce proběhne. Zákon džungle v praxi. My však v tomto článku mluvíme o lupiči, rozdíl byl vyjasněn na začátku. 

Jestliže nechcete být obětí, tak nesmíte jako oběť vypadat a nechoďte do míst, kde se dobré oběti zdržují. Druhá část je jednodušší, když na to člověk trochu myslí, ovšem s částí první to je náročnější.

Jak na sundání uniformy oběti?

Jestliže se typický lupič snaží najít snadnou kořist, tak hledá někoho, kdo je menší, slabší, starší, mírnější, … Cokoliv, co zabrání tomuto dojmu, zvyšuje vaše šance. Dá spíše přednost roztržité ženě s kabelkou a dětmi než důchodci, co nedává z ruky metrovou sukovici a neustále se rozhlíží po okolí. Když dáte ruku do kapsy s pepřovým sprejem, vždy když kolem někoho jdete, také vysíláte signály, že jste si vědomí okolí. Lev není hloupý.

Na druhou stranu, cokoliv tento dojem naruší, tak vaše šance snižuje. I místní mistr boje po 15 pivech asi velkou hrozbou nebude, pokud nepraktikuje samozřejmě styl opilého muže… 

Takže, jak vypadat, abyste působili jako ten nejméně vhodný kandidát pro loupež? Pro začátek začněte chodit rovně a pevně, nestůjte shrbeně pod tíhou let. Dejte ramena dozadu a působte klidně, sebevědomě a jako dobře vědom si okolí.

Když jdete, tak jděte z nějakého důvodu a decentní rychlostí. Nespěchejte nadmíru ani nechoďte podezřele pomalu.

 Někdo nedá dopustit na palné zbraně a nosí je v této věci stále u sebe. U těch ale musíte počítat s tím, že za střely, co ve stresu minou protivníka, nesete odpovědnost stále vy. A platí to logicky i pro střely, jenž zasáhnou přesně ale, penetrují přespříliš (jako třeba známý a u nás nejrozšířenější 9 mm Luger).

Všímejte si lidí okolo, přičemž na ně nezírejte nijak přehnaně, to může trable zbytečně zahájit. Podívejte se jen každému po cestě do očí, jako potvrzení kontaktu z vaší strany. 

Když se budete rozhlížet vystrašeně nebo ono stačí jen tak podezřele rychle se rozhlížet, tak to opět znamená vystrašenost a nejistotu, což přesně lupiči hledají. 

Dokonce i tehdy, když jste uvnitř nervózní, vystrašený a takříkajíc jste se jen ocitli na špatné straně kolejí a špatně zabočili, nenechte strach ovládnout vaše tělo. Musíte působit klidně, sebejistě a rozvážně.

Nenechte se také zbytečně rozptylovat, jenomže v této věci se dá udělat jen určitý objem věcí. Ty se ale na moderního člověka valí ze všech stran: snažíte se vybírat peníze z bankomatu, do toho vám volá rodina a další člen nakládá nákup do auta. To je pozvánka pro chmatáky jako dělaná.

Věnovat svoji pozornost okolí je klíč. Musíte znát a uvědomovat si své okolí, co je v něm normální a co ne. Stejně jako lidi okolo a co dělají nebo kam jdou. Znejte tyto znaky a snažte se odhalit připravovaný zločin již v zárodku a nedejte jí šanci vykvést. 

Jak spatřit náznaky problémů ještě před přepadením?

Hráli jste někdy poker? Pokud to děláte opravdu vážně, tak bezesporu znáte jeho signály – to jsou malé fyzické i verbální signály a tiky, jenž zradí, co chce vaše mysl a prozradí, co máte v ruce. 

Většina lidí má celou řadu podobných projevů a to pro nejširší škálu věcí. Co ale musíte vědět v souvislosti s dnešním článkem je to, že existují jisté univerzální tiky a náznaky, jenž lidé, co se chystají vás přepadnout a oloupit, obvykle vyzařují do okolí těsně před činem, k němuž nakonec posléze (asi) dojde.  

S ohledem na osobní akty násilí, kde je loupež jeden z nich, jsou nazývány „indikátory před útokem“.

Jeden z těch nejvíce běžných typů zlodějiny je „nevinný požadavek / odvedení pozornosti“ a to začne vždy tím, že někdo musí vstoupit do vašeho osobního prostoru. 

Je jasné, že jen těžko vás bude mít někdo šanci přepadnout a oloupit z dálky, když je na druhé straně ulice nebo parkoviště. Kdyby takto lovil tygr, tak nechytí ani kuře. Proto vždy musíte být velmi pozorní, kdo a kde vstupuje do vašeho osobního prostoru bez dobrého důvodu, proč by tak tomu mělo být. Validní asi bude policista nebo zaměstnanec či doktor. 

Buďte si velmi dobře vědomí kohokoliv, kdo se k vám přibližuje v rámci nějaké zdánlivě neškodné záležitosti: připálení cigarety, zeptání se na čas, zeptání se na směr, podání ruky jako starému známému (hodinky), lidi sedící podezřele blízko v autě, … Není to vysloveně milé, ale jsou situace, kdy zkrátka nezbude, nežli být zdravě podezřívaví. 

Pokud nežijete jako partyzán nebo člen nějaké situace po delším kolapsu civilizace, a proto neustále v pozornosti, popřípadě ve válečné zóně apod., tak nemůžete vést s podobným plánem nic, co by se podobalo běžnému životu, když jste na veřejnosti a v poměrně klidných časech. Lidé jsou všude okolo nás, jedině máte šanci uspět s tím, když žijete někde na okrajích vesnic nebo na samotě.  

Trik je hlavně v tom, kvalitně rozpoznat, koho vpustíte do svého osobního prostoru. Stojíte v řadě v restauraci a čekáte na obsloužení a někdo se k vám zezadu blíží? Tak zde to je logicky v pohodě, jelikož je zde ze stejného důvodu jako vy.

Nakládáte na parkovišti krabice a přichází někdo po svých a na něco se ptá? Tak to je již pořádný červený poplach! 

Kdokoliv s vámi interaguje (i ženy a malé děti) může kupovat čas jinému, směřovat vás k místu akce, popřípadě vás vmanévruje na místo, kde vás jeho komplicové obklopí a okradou. Také mohou čekat, až zde nebudou žádní svědci. Jistě, možná chce opravdu cigaretu / směr / …, ale to vy nevíte, dokud nebude již příliš pozdě proto, abyste s tím něco dělali. 

Když zjistíte, že se k vám někdo chystá a vykazuje tyto vzorce chování, tak to znamená, že to s vámi myslí zle. Někdo těchto projevů může mít i více. Ty chladnější typy nebo sociopati neprojeví žádné či minimum. Věnujte proto svému okolí pozornost, ať je můžete spatřit první a snadno:

• Nenápadné rozhlížení, nervozita, nepokojnost. Pocit viny a strach je povede k tomu, že to prozradí řečí těla. 
• Těkavé oči, přejetí pohledem a rozhlížení okolo. Útočník to může udělat proto, aby se podíval po komplicích, svědcích, policii, nebo aby zjistil, kudy nejlépe utéct.
• Mnutí a tření rukou, krku, kštice a obličeje. Tuto „péči o jejich vzhled“ obvykle provádějí muži, jenž se připravují na akt agrese vůči někomu jinému. 
• Větší pohyby a cukání ramen. Lidé, co provádějí rozsáhlé i menší opakující se pohyby s rameny se mentálně připravují, že s nimi budou někoho zasahovat. Což je klasické prozrazení jejich úmyslů.  
• Přílišné pocení. Strach a vystrašení vedou k pocení, občas k velmi vydatnému. Pokud se někdo zdá být přespříliš potícím se, tak mu věnujte zvýšeno pozornost. Možná to je jeho tělesná nevýhoda, je tu ale nemalá šance, že tomu tak není a jeho akce budou liché.
• Třes a chvění. Stejně jako v případě pocení výše, jsou zde působící stejné prapůvodní tělesné emoce strachu, jenž se projeví malým chvěním. Méně často se s tím setkáte u ostříleného kriminálníka, jenž má svoje první rodeo již dávno za sebou.
• Skryté ruce. Oči jsou sice oknem do duše, ale oči vás nezabijí, ale cizí ruce to zvládnou. Pokud k vám někdo jde a drží ruku podezřele dlouho v kapse, za opaskem nebo batoh / něco jiného typu svetr, máte asi problémy. Drží totiž dost možná zbraň pro její svižné nasazení. 
• Příliš přímočarý pohyb k vám, divná změna pohybu a úpravy pohybu. I ruka, jenž neustále zajíždí k lokaci se zbraní, testuje též, zda je zbraň stále na svém místě. Také možná praktikuje vytažení a ani o tom neví stejně jako střelec tasení leckdy nevědomky.

„Nikdy jsem neviděl, odkud to přišlo!“

Je jedno, co vám říkají mistři ze školy bojových umění, jsou situace, kdy je lidská mysl chtě-nechtě zaměřená na jiné věci. Příklad? Všechny věci, kdy jste opustili váš dům v rámci dokončení nějaké vámi zamýšlené činnosti. 

Cokoliv od nákupu až po vyzvednut oběda či snad míříte do města do kina. Vždy zkrátka bude miniaturní okamžik, kdy se k vám zkušený kriminálník / nebo někdo, kdo měl štěstí, zkrátka jednou bude moci přiblížit. Celá věc je o to horší, že nebude leckdy vykazovat žádné symptomy výše uvedené nebo jsou to chladnokrevní psychopati, takže na jejich těle nic nepoznáte.

Problém je ale hlavně to, že tato loupež může začít tím, že vás vezme něčím po hlavě, začne škrtit, trefí vás pistolí, zmlátí, řízne nožem, … 

Tím že podlehnete ataku a necháte to na vůli útočníka („určitě si vezme jen peníze!“), tak faktem je, že nemalé procento z nich (odhady se různí, ale cca jedna třetina až dvě třetiny útočníků) je smířena s tím, že vám zakroutí krkem, když to bude situace vyžadovat a vezmou si žádané z vašich krvavých rukou. Totéž platí mimochodem i pro oběti znásilnění. Nemálo podobných typů neváhá svoji oběť i posléze zabít. 

Nikdy se nesetkáte s tím, že by někdo z těchto učitelů sebeobrany předvedl, jak si bude stát při náhodném smrtícím napadení během dne zezadu anebo v pro něj nečekané a nevýhodné pozici – když opravuje něco doma, leze do auta, stojí zády k vám, … Určitě od nich zaslechnete něco v tom duchu, že „když je si člověk dost vědomý své situace a okolí, nic z toho se nestane“. Bohužel tohle evidentně není pravda. Člověk má oči jen dvě a vždy jen vepředu (kdo nevěří a tuší konspiraci, tak je to snadno ke zjištění v prvním zrcadle) jak známo a na ulici zase leccos podezřelého přeslechnete. 

Je to těžké jako slušná osoba pochopit, ale tento akt násilnosti může nastat nečekaně i ve vašem případě. V dalších sekcích si proto probereme, jak se dostat vcelku z přepadení poté, co již začalo. 

Jak se dostat z přepadení v jednom kuse?

Takže se to stalo, navzdory vaší nejlepší snaze máte nyní nůž nebo zbraň před vašem obličeji, co třímá ve své pevné ruce nějaký na drogách závislý a divoce vypadající typ. Je čas se vážně zamyslet, co v podobné situaci můžete udělat. To první asi budiž to, že loupež je těsná interakce, kde akce mají své důsledky. 

Je to zdá se prosté – pokud vás tento chlapík rovnou nezabil v prvním okamžiku zdálky nebo zblízka a jste v kontaktu s jeho zbraní, naznačil vám, že když mu dáte peněženku, tak vás nechá odejít. Ale pozor, pamatujte i na to, že je to sjetý feťák a má špatný den, jaké máte garance, že to splní? Nebo že ho nenapadne něco jiného, zábavnějšího, co s vámi nebo vaší rodinou. Většina lidí ale asi stejně podlehne hrozbě a řekne si, že věci se nahradit dají, váš život ale nikoliv. Více o tom ale za chvíli.

Nyní to těžké. Musíte si udržet chladnou hlavu a nepanikařit, jinak vás opustí váš nejlepší společník a kolega pro přežití daného setkání – váš mozek. Spolehněte se třeba na svůj trénink nebo si vzpomeňte na rodinu nebo křečka, je to jedno, hlavně něco, co vás uklidní. A poté bude na čase rozhodnout se pro jednu z akcí, a tu co nejrychleji a nejdůrazněji provést. Jedině tehdy, když vaše tělo a mysl společně zapojíte a pomůžete jim, máte největší šanci. 

Na světě je mnoho taktik a technik, jak se dostat z přepadení. Některé dobré, jiné špatné, další zcela šílené, nicméně vždy je to o těch třech samých věcech, co můžete udělat pro své uprchnutí z místa přepadu: 

• Boj – budete bojovat, abyste zneschopnili nebo jinak stabilně neutralizovali vašeho útočníka i jeho hrozbu násilí a jeho vliv pro vaše zdraví tím, že se stanete hrozbou pro zdraví jeho. 
• Únik – jde o to, dostat se co nejdále od útočníka nebo dostat mezi sebe a něj co nejvíce překážek, takže vás nevidí / vidí, ale nemůže k vám / chce k vám, ale jste někde, kde je mnoho lidí (a odkud zavoláte pomoc nebo taxi).
• Podlehnutí – kdo nemůže z různých důvodů, tak může odevzdat svoje cennosti a doufat, že to bude dost na to, aby to dneska zvládl. 

 Za oné konstelace, že se chystáte v konfliktu s osobou, co vás přepadla, blufovat, tak na to musíte mít a domýšlet důsledky všech činů. Zloději obvykle nejsou hloupí a znají o deset triků více jako vy. Hrajete tu možná nejen o peníze, ale i o zdraví i život svůj (v tom nejlepším případě bez rodiny), takže ideálně buďte krok napřed před lupičem a právě vy diktujte průběh střetnutí.

Popřípadě můžete předstírat poslušnost a strach, abyste útočníka zdánlivě uklidnili, ale namísto peněženky vytáhnete pepřový sprej / teleskop / pistoli, popřípadě do něj nečekaně vrazíte a až ztratí rovnováhu, tak se vytratíte (to ale předpokládá že tu nejste s kočárkem nebo jinou společností).

Je též pravděpodobné, že se plán bude postupně utvářet a měnit dynamicky podle situace a toho, kdy a jakou útočník udělá chybu a pustí vás z dohledu apod. Buďte tedy připraveni na všechny možnosti neustále a hlavně – nikdy v boji o život vás a rodiny nebojujete čestně (v rámci respektování zákonných podmínek nutné obrany). 

Je určitě dobrý nápad předstírat z vaší strany poslušnost, abyste si koupili čas pro zhodnocení situace a tím spíše pak i učinění správného řešení. Když se naskytne šance změnit poměr sil / zmizet / zařvat na někoho v okně nad vámi, využijte jí. Jakmile od vás chmaták odvrátí pozornost, utečte raději a nespoléhejte, že je dnes dobře naložen. Pár vteřin vám získá i to, když ho praštíte loktem, kopnete kolenem do břicha / kolene, hodíte druhé straně něco do obličeje (peněženka, hrst štěrku, mobil, rukavice, …). A využijte dané vteřiny zmatku k útěku / ataku, co se vám bude zdát příhodnější.

Je možné i to, že neodhadnete útok a silně dotyčného zraníte / téměř usmrtíte. Je vaší povinností ze zákona poskytnout první pomoc. Zda posléze zůstanete na místě je již na vás, ale s ohledem na to, že jsou dnes všude kamery a každý má mobil s kamerou a foťákem, tak pár nepříjemným otázkám ze strany zákona se dnes jistojistě nevyhnete ani v případě, že jste na straně dobra. 

Podívejme se ale na každou možnost více do detailu.

Boj

Existuje zde jedna škola boje proti zločinu a speciálně loupeží, která radí, že byste měli vždy bojovat a je jedno jaká je to situace. To je jedna cesta, jak se s tím vypořádat.

Je to ale také poměrně snadná cesta, jak se nechat zabít nebo vážně zranit. Šílenec máchající jehlou skoro u vaší kůže může mít žloutenku typu C a klidně i něco mnohem horšího. Musíte to ale zvládnout precizně, rychle a dokonale. Kvůli jakémukoliv zaváhání zaplatíte zdravím svým nebo cizím. Také mějte na paměti, že možná budete stát proti dvěma-třem útočníkům a fakt, že na to musíte mít. 

Možná budete mít u těla nůž, pistoli, … máte skutečně dostatečně vysoké schopnosti v této věci a odvahu, setkat se s jedním nebo i více útočníky? A s těmi si poradit před tím, nežli vaše tělo bude k nepoznání. To znamená zahnat nebo zneškodnit, aby již nadále nebyli hrozbou (zlomená ruka, sražení na zem, …). 

Také lupiči neodporujte takříkajíc z principu a jen proto, že nevidíte zbraň v jejich ruce. Možná ji má v opaskovém pouzdře nebo ho kryje kolega ze stínu.

Pamatujte také na to, že tato osoba je zkušený kriminálník a ti jsou schopni snášet a působit násilí mnohem snáze než vy. Je to pro ně takříkajíc denní chleba. Pochází z násilného prostředí, které jim při jejich přírodní selekci jen pomohlo stát se lepšími. Možná jsou to profesionální kriminálníci, narkomani nebo z problémových rodin.  

Dá se od nich obdržet pořádná nakládačka i za mnohem méně než pasivní rezistenci. Měli byste mít v myslí určité linie, které již nepřekročíte. Pokud máte svědky, tak boj nemusí být nejlepší volba.

Možná vás také chce narvat do auta / dodávky a možná pak budou vydírat vaší rodinu nebo už mohou mít vaši rodinu. Též je otázka, zda je to potenciální znásilnění nebo jiná forma sexuálního útoku. Je určitě lepší myslet při zločinu i na jiné osoby nežli jste jen vy. Zločinci to dělají taktéž nakonec.

Pokud dojde skutečně na boj, ať už jde o jaký chce případ, tak budete muset bojovat jako šílenec. Maximální násilí, útok na zakázaná místa (oči, …), maximální rychlost a nasazení, i efekt, nic méně nebude stačit. Druhá strana musí být komplet pryč nebo na zemi. Cokoliv pod to nebude stačit a když něco odhadnete špatně, budete bez peněz a sebevědomí (a to se tu pořád bavíme o tom lepším případě…).

Pokud máte nějaké zbraně v záloze, tak je přirozeně využijte, pakliže na to máte čas a prostor. Statisticky nejlepší šanci (tj. přežití s menšími zraněními) máte s palnou zbraní. 

Pokud dojde k podobnému konfliktu, obvykle je to na vzdálenost jeho špatného dechu, takže v podobných kontaktních případech si koledujete o to, aby vám zbraň byla vytažena a použita proti vám. Tím spíše, když jako zkušený kriminálník vidí, že ji máte nebo se chystáte ji použít a máte známým stylem vytvarovanou kapsu. 

 Někdo používá jako zaručený odpuzovač zlodějů co největšího psa či celou smečku. Určitě to má své výhody, ale musíte mu / jim věnovat čas, lásku i výcvik, jestli se za vás má / mají postavit. A stále je nemálo míst, kam vás s ním nepustí: do většiny budov ve městě, na hřbitovy, na koncerty, …

Útěk

Pokud se od útočníka / útočníků můžete dostat s čistým štítem, měla by to pro vás být priorita. Bohužel ale tato volba vám není vždy přístupná. Takže podívejme se neutrálně na všechna pro a proti právě útěku. 

Aktuálně je to tak, že jste v kontaktní vzdálenosti s druhou stranou a jdete směrem, kam jste měli v úmyslu jít. Váš útočník bude nějak ozbrojený – nůž / palná zbraň nejspíše. Též bude více fit a mladší jako vy. Dost možná máte i nějaké boty k obleku, co mají k jeho běžeckým teniskám daleko.

Předpokládáte, že máte šanci se otočit na pětníku a sprintovat od něj v rychlosti dostatečné na to, abyste jej ztratili? Co když jste značně mimo fyzickou schopnost to provést? Nebo jinak neschopný větší rychlosti? Pokud ano, tím lépe pro vás, ale i tak potřebujete vteřinu či dvě na záludný manévr, abyste měli lepší šanci utéct. Máte nůž u krku možná?

Dobrý bod pro vás bude tehdy, když zdánlivě vystrašeně hodíte peněženku před něj na zem / za něj tak, aby ji musel zvednout a sklonit se. Zkušený kriminálník k tomu asi přinutí vás, ale jen dodejme, že stejná akce se dá použít nejen pro útěk, ale i pro jeho znehybnění zezadu. Vlastně to bude asi lepší vždy – vyvést jej trochu z rovnováhy před vaším útěkem jen zvyšuje vaše šance.

Další možnost je nosit starou záložní peněženku s pár desetikorunami a tu po něm hodit tak, že si musí chránit hlavu. Můžete mít vytištěnou vaši občanku falešnou a toto mu dát jako oběť a zmizet. Jak jsme ale již naznačili, dost možná že mu to nebude stačit a bude si s vámi chtít trochu pohrát i po akci.

Když lupič odvrátí pozornost též mu můžete přerazit nejbližší končetinu procházkovou holí / teleskopickým obuškem. 

Podlehnutí

Na rozdíl od k obraně inklinujícím typům je podlehnutí požadavkům zloděje legitimní akce a patrně se k ní uchýlí nemálo lidí. Speciálně ti, co čekají standardní a férová pravidla hry na obou stranách. Ale vsadíte na to život váš či rodiny? Asi budete muset!

I když jste typ, co bude nakonec bojovat, tak zpočátku neuškodí, když to budete uvěřitelně předstírat. Nakonec, objeví se odnikud a bude máchat zbraní. 

Dívat se na lesklou čepel / hlaveň na krátko je problém a máte šanci jen tehdy, když máte rychlé reflexy (uhnutí stranu, spadnutí dozadu a střílení, …) nebo máte rekordní výsledky při střelbě. I ke zbrani se ale musíte dostat, otevřít pouzdro, tasit, natáhnout, … A na to vše dost možná nebudete mít čas ani příležitost. Dobrý zloděj či lupič není hlupák.

Předstírání podlehnutí má ale také své výhody – můžete se tvářit vyděšeně a sahat do náprsní kapsy pro jakoukoliv zbraň / pepřový sprej. 

Když se vám podaří překvapit oponenta, tak vám to dává čas řešit situaci alternativními cestami, ideálně samozřejmě útěkem. 

Nesmíte předpokládat, že to celé není jen hra na pobavení nudícího se sadistického maniaka a že mu jde o peníze. Často se lidé k násilí uchylují jen proto, že mohou. Je to jediný jazyk, jímž hovoří a přitahuje je. Vzrušuje je. Možná se nechtějí shodit před rodinou „Snad se ho nebojíš přepadnout!“. Pro podobné lidi je jen krůček k tomu vás poté popravit, abyste proti nim nesvědčili.

Upřímné podlehnutí je zkrátka vrh kostkou osudu, jenž nemusí dopadnout dobře. Je to ale volba, jenž je stále používaná a evidentně fungující, když občas nemáte na výběr (jeden vás drží v šachu a další šacuje). Umění správně odhadnout protivníka je také důležité. 

Následující sumář vám sdělí to nejdůležitější z konceptů, jak se nestát jen další statistikou, co je tedy to nejdůležitější ze všech právě řečených informací?

• Buďte si dobře vědomí míst, která zloději rádi navštěvují: ATM, parkoviště, podloudné části města, … 
• Nevypadejte jako jídlo pro dravce: slabí, pomalí, zapomnětliví a nejistí lidé jsou jasné cíle chmatáků. Buďte sebevědomí, vědomí okolí a všímejte si lidí okolo a toho, co dělají. 
• Mějte plán pro případ řešení výše řečeného: když se někdo dostane do vašeho osobního prostoru, musíte to hned řešit. Držte si lidi od těla.
• Sledujte před-útočné indikátory: nervozitu na straně útočníka, schované ruce, přešlapování a vrtění. 
• Buďte si vědomí okolí: pracujte aktivně na tom, abyste zredukovali objem míst, kde na vás může někdo vytasit zbraň a mějte v ruce stále minimálně pepřový sprej v těchto místech. 
• Mějte plán útěku u každé osoby, co se k vám v těchto místech přiblíží: mějte plán, jak se aktivně dostat z kontaktu s danou osobou. Máte vždy právě tři možnosti – boj, útěk či podlehnout (nebojte se je kombinovat nebo ve vteřině změnit).

Závěr

Je jistě možné přežít přepadení vaší osoby. A to tak, aby vaše osoba i stav financí zůstal na stejné úrovni. Musíte si ale zachovat chladnou hlavu i v nesnázích. Když totiž zpanikaříte, máte tendence dělat některé akce, jichž pak litujete. S chladnou hlavou tedy analyzujte situaci a aplikujte akci s největší šancí na úspěch. 

Podlehnutí zločinci, útěk i boj mají všechny své výhody a nevýhody, je tedy nutné dobře si promyslet, kde je pro vás hranice v té či oné situaci. Každá nesprávná volba vás ale bude asi stát zdraví vaše nebo někoho z rodiny…