Leonid Rogozov je prvním člověkem, který si ve zcela izolovaných podmínkách byl schopen vyoperovat slepé střevo. Jeho čin je považován za hrdinný. Je to důkaz, že v extrémních situacích je člověk schopen mimořádných činů.
Leonid Ivanovič Rogozov 14. března 1934 - 21. září 2000) byl ruský chirurg, kterému se podařil husarský kousek, nad kterým zkušení chirurgové dodnes lámou hlavu. Podle dostupných zdrojů se zdá, že Rogozov ve svém chirurgickém kousku nemá následovatele. A není divu.
Studená válka na studené Antarktidě
Leonid Rogozov se v dobách studené války stal členem polární výpravy na Antarktidě. Stanice Novolazarevská byla v roce 1961 bičována silnými větry a ohromnými sněhovými bouřemi. Stanice byla dokonale odříznuta od světa a za takové situace nebylo myslitelné, aby v případě potřeby byl zprostředkován styk s vnějším světem.
Smrt na blízku
Zdálo by se pravděpodobnější, že obyvatelé zemřou na nedostatek jídla, mráz nebo vypukne ponorková nemoc. Nikdo tehdy nepomyslel na banální slepé střevo, které se zanítilo. Kdyby toto vážné, leč dobře léčitelné onemocnění postihlo někoho jiného, pak by Rogozov zcela jistě slepé střevo odoperoval. Jenže postiženým byl on sám a vzhledem k tomu, že byl jediným lékařem na stanici, nebyl nikdo jiný, kdo by mu od této úhony pomohl.
Novolazarevská výzkumná polární stanice; Autor: Solovjanová Irina (IrinaS) - vlastní archiv – CC BY 2.5 - Wikipedia Commons https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3567307
Operace pomocí zrcátek
Situace se zaníceným apendixem se začala dramatizovat a nezbývalo nic jiného, než přistoupit k operativnímu zákroku, který Rogozov provedl sám na sobě. Operace trvala hodinu a půl, sám Rogozov při ní dvakrát omdlel. K umrtvení byla použita lokální anestezie a aby měl Rogozov dobrý výhled, používal zrcátka. Se vším ostatním si musel poradit sám.
I přes černé scénáře operace dopadla na výbornou a jeho chirurgické nástroje jsou vystaveny v petrohradském Muzeu Antarktidy.
Děti ve šlépějích otce
Rogozov byl po návratu do Sovětského svazu jako národní hrdina. Později se oženil s českou lékařkou. Ačkoli bylo manželství poměrně brzy rozvedeno, jejich dvě děti se později stávají uznávanými lékaři.
- Ondřej Krotil
- Badatel a autor knihy Kriminalistické otazníky je rodák z Podkrkonoší. Jeho největším koníčkem jsou záhady, historie, kriminalistika, ale nevyhýbá se ani jiným oborům. V současnosti pracuje na případech nevyřešených vražd, podivných sebevražd, únosů nebo i záhadných zmizení. Dříve spolupracoval s televizemi TV Prima a Seznam TV jako autor investigativních reportáží v pořadech Josefa Klímy. Své znalosti se snaží zúročit především na literárním poli.
Přejít do magazínu