Základy situačního povědomí

 Moderní doba přináší nečekané útočníky a cíle, jenž vás mohou mít v hledáčku. Jen proto, že je někdo těhotný, mladý, malý, starý, … nemusí to nutně znamenat, že se od něj nedočkáte žádné hrozby. Nudící se moderní mládež je dobrým příkladem.

Není sporu o tom, že je to dobrá zásada. Bez vědomí si okolí a a vnímání té informace, jenž vás upozorní na to, že se blíží hrozba, nebudete schopni na ni reagovat, dokud nebude již přímo před vámi.

Dopadne to špatně, pokud váš první důkaz o této věci je to, že vás někdo zraní.

I když vám řada lidí a příruček radí, že musíte zůstat vědomí si vždy svého okolí, již málokdo se zabývá skutečně tím, jak toho dosáhnout. 

Je to jedna z těch věcí, jenž je tak dlouho předávána po okolí, že každý tak nějak automaticky předpokládá, že danou věc dotyčný i další znají. 

To ale nemusí být vždy ten příklad, popřípadě někdo nezná vždy ty nejlepší a ideální praktiky. V tomto článku se to pokusíme napravit a povíme si, co to znamená, být si vědomí okolí i to, jak toho dosáhnout v praxi konkrétními praktikami ve vašem běžném životě.

Případ pro situační povědomí

Situační povědomí je praktika sběru a vyhodnocení informací poskytnutých okolím a lidmi okolo vás a to v rámci detekce možných a okamžitých hrozeb, ať jsou již od lidí nebo nikoliv.

S mizerným situačním povědomím si budete vědomi jen těch nejobvyklejších neskrývaných hrozeb dopředu. Bez situačního povědomí tak nebudete schopni reagovat leckdy ani na ty nejvíce patrné hrozby dokud již nebude příliš pozdě.

Naopak dobré situační povědomí vám umožní všimnout si hrozby s dostatkem času dopředu, takže máte dost času na ni nějak reagovat. Excelentní situační povědomí je doslova superschopnost. 

Na rozdíl od superschopností, tuto nezískáte kousnutím radioaktivního pavouka nebo bleskem či po vaší kybernetické modifikaci nebo tak nějak, ani po rituálu komunikace s kosmickou inteligencí.

Zvládnete to a stanete se dobře vědomým o situaci starou dobrou cestou – učením, co a kdy dělat, jak to udělat správně a poté už bude jen na vás, být dostatečně ukáznění, aplikovat tuto znalost a dovednosti i do vaší denní praxe. 

I když to není nenapadnutelná věc a je nemožné zůstat dokonale situačně povědomý v každé situaci (taky musíte občas spát a žít), tak byste měli usilovat o to, abyste si udrželi stav ostrého, ale relaxovaného povědomí, což je třeba vždy škálovat dle toho, jak se mění hrozby během dne a situace diktuje: když jste třeba venku se svojí rodinou nebo je jiný negativní efektor v praxi. 

Měli byste vědět to, že drtivá většina ze všech moderních civilních lidí existuje za takřka totální absence situačního povědomí na jejich straně. Jinými slovy, kriminálníci aktivně hledají a sledují ty, jenž toto vědomí postrádají a jsou laxní, pročež tedy i jejich nejsnazší kořist. Podcení zkrátka lidi i okolí, kde právě jsou.

Víme tedy, že musíte zůstat vědomí. Co to znamená tedy? A jak toho dosáhnout? 

Setrvalý stav relaxované pozornosti

Váš hlavní stav poté, co se jednou probudíte by měl být typu „relaxovaná pozornost“.  Neskáčete nad každým hlasitým zvukem, co se okolo vás ozve nebo praskne větvička poblíž. 

Namísto toho jste tiší a rozvážní a pozorně vnímáte a zpracováváte co nejvíce ze svého okolí, o každé situaci i osobě. Váš seznam podezřele vypadajících událostí / lidí neustále aktualizujete a opravdu důkladně se zastavte u všeho podezřele vypadajícího. 

Můžete na tuto věc myslet jako na radar. I ten se dívá okolo pozice konstantně, ale hladce a systematicky, nikdy ne náhodně. Je logický, vytrvalý a konzistentní. 

A vy byste měli být zcela stejní. Radar také neuvidí vše na obloze a pokud ano, přejde to jeho obsluha: nejímají ho obvykle letící husy ani mrak hmyzu, ale jen hrozby určitého typu. Radar sleduje jen další věci, co jej mohou zničit: hlavně další válečná / vojenská letadla. A i vy byste v tomto měli být stejní, když zhodnocujete lidi okolo vás. 

Když vejdete do další místnosti nebo do nových prostor, tak se podívejte okolo sebe a sledujte ty osoby, jenž jsou evidentně mimo svým chováním (o těch se dozvíte v další sekci) i místem nebo vypadají jinak podezřele. 

Když vás někdo v této věci vzruší a aktivuje váš radar, tak se podívejte blíže. Začněte se hrabat mentálně v této situaci a zjišťovat, co je zde špatně. Když už vás zaujaly, evidentně pro to musí být nějaký podvědomý důvod, takže jeho hledání nikdy nevzdávejte příliš rychle. 

Věřte sobě i svým instinktům. Přinejhorším na nich stále držte aspoň jedno oko, dokud nebude jasno ve všech detailech. I tehdy, když se hrozba neprohloubí, tak proveďte nějakou akci – dokonce i pouhý odchod je společensky přijatelný. Jen pozor na vaše záda při odchodu…

Touto cestou nebudete stále žít v náročném a plném napětí „statutu oranžová“, kdy má člověk tendence již vidět nebezpečí všude a leckdy proto jednat přehnaně a zbytečně.

Měli byste si zvykat, že máte právě vy stoprocentní odpovědnost za vše, co se stane ve vaší sféře vlivu. Nemůžete spoléhat na štěstí ani na to, že si zlí hoši vyberou někoho jiného.

Když jste zacílený jako oběť a stanete se jí záhy, tak je to jen vaše chyba. Měli jste být dost dobří a dost vědomí na to, abyste viděli, že se blíž hrozba a vy ji musíte neutralizovat.

Neporušitelné pravidlo

Ať se děje cokoliv, tak vždy, vždy, VŽDY věřte svým instinktům, když přijde na nebezpečí. Váš instinkt je dokonale vyladěný survivalový mechanismus, jenž byl takto tvarován nespočetnými generacemi před vámi. 

Tyto „varovné zvony“ uvnitř vás jsou zde samozřejmě z dobrého důvodu a klid, i nyní vám pomohou. Často na kurzech střelby / obrany mluvíme s lidmi, jenž se stali obětí nějakého útoku a krádeže a často říkají: „Měl jsem jisté tušení, že se cosi děje,“ ale přesto se to jejich sociální rodinné já rozhodlo ignorovat / potlačilo to na pár vteřin, nežli bylo pozdě. A totéž se děje často i v případě šílených střelců – když přicházel jeden, dav si myslel, že patří k programu před premiérou. 

Vždy / dříve či později to skončí tragédií, jestli se rozhodnete tuto vaši přírodní část ignorovat, jelikož tím se připravíte o její varovný zvuk v případě zlých úmyslů od jiných osob. Nikdy ho proto nepotlačujte. Ať již vědomě nebo snad podvědomě.

 Jestliže rádi provokujete přírodu a sbíráte zde adrenalinové zážitky, nemůžete se divit, že občas věci nepůjdou tak, jako jste očekávali / naplánovali. Ať si proto nemusíte sami řezat ruku nebo něco podobného, minimálně vždy nechte doma noticku, kde jste a na jak dlouho.

Detekce lidských hrozeb

Použití a praktická aplikace situačního povědomí je dominantně určena k tomu, abyste v čas detekovali lidské hrozby a to z dobrého důvodu. 

Útok na vás je jedna z těch nejrychlejších, často nečekaných a děsivých věcí, jaká se vám v moderní civilizaci může stát. A tato sázka při hře s vaším životem již nemůže být vyšší. 

Mnoho lidí si uvědomí, že je někdo napadl, až poté, co jim nůž prořízne nějakou část tělesnou, střely se do nich zaříznou nebo dostanou po hlavě kyjem zezadu hlavy.

Abyste se ale nestali i vy jednou z těchto ubohých a bezbranných obětí, jenž měly tu smůlu, že je někdo přepadl, tak nejprve si musíme dopodrobna rozebrat, jak vlastně takový útok na někoho vypadá (a to často ještě před tím, nežli začne). 

Můžeme odvodit to, kdo asi útočník je (anebo s největší pravděpodobností bude) poté, co si u někoho všimnete tzv. předútokových indikátorů a signálů.

Předútokové indikátory a signály jsou behaviorální náznaky / signály / chování, jenž nám dává náznak toho, co se asi děje v mysli protivníka, tedy jejich další záměr s vámi a zda k tomu směřují nebo ne.

To může mít souvislost s jejich lokací, jejich aktivitou, jejich pohybem, jejich oblečením, jejich chováním a postojem či jejich směrem chůze. Některé tyto věci jsou velmi zřejmé, u jiných to již tak snadné není a vyžadují trénink i dobré pozorovací dovednosti na vaší straně. 

Pro příklad: Když jdete napříč tmavým parkovištěm a chystáte se opustit obchodní dům, tak je již tma, protože jste se sem stihli dostat až po odpolední směně po půlnoci.

Zpoza zaparkovaného valníku k vám vystoupí do cesty muž a podívá se vám do očí i obličeje a zablokuje vám cestu. Poté se podívá okolo a přes ramena. Je to hrozba? Samozřejmě ano! 

Jen málo hrozeb bude ale takových v praxi – zřejmé a zlovolné. Tak nebo onak to obsahuje celou řadu esenciálních předútokových indikátorů a signálů (o těch brzy níže). Uvědomujte si ale, že přítomen může být jeden, všechny, ale také žádný. Čím více jich spatříte adresovaných vaší osobě, tak tím spíše jde o útok na vaši osobu plánovaný nebo možný a jen zatím váhá, zda z vás něco vyrazí. 

Neobvyklé akce a přítomnost

Každý musí mít důvod, proč dělá něco právě v tento okamžik a na tomto místě. Pokud nemají, tak vypadají přirozeně mimo. Také jejich akce studujte z hlediska kontextu daného prostředí.

Je to normální chování na dané místo? Dohaduje se s někým dalším poblíž? Abychom navázali na příklad výše z parkoviště – dává si nákup do auta nebo ne? 

Zatím ještě není v autě, takže možná pomáhá dítěti nebo staré osobě? Pokud by to ale byla pravda, tak proč nepokračuje dále a nesedne si na křeslo? 

Je stání v cestě příchozího chodce na potemnělém parkovišti a nepříjemné pohledy vaším směrem neobvyklá akce pro dané místo? Na koho čeká a co chce? Dost možná jsou to potenciální svědci. A pro vás tedy lidé, co vás můžou po útoku hodit k doktorovi. 

Jeden každý z těchto indikátorů je důvodem pro vaše zvýšení pozornosti a další analýzu dané situace. Vše výše řečené by mělo být zhodnoceno rychle a důkladně, pokud zde totiž není důvod, aby zde dotyčný v daný čas byl, držte se od nich a jděte okolo do boku, ale ideálně tak, abyste je měli stále na očích. Pokud věříte svým uším, tak se ani nemusíte otáčet s sledovat ho, co dělá během toho. Když se rozběhne, vy byste měli také.

Akce, jenž probíhá ve stejnou dobu jako vaše

Měli byste vždy zpozornět u lidí, jejichž akce je spuštěna nějakou vaší nebo ji odráží jaksi podezřele shodně. Jako třeba ten, co vyrazí směrem k vašemu autu od svého a to jaksi podezřele rychle i když k tomu nemá důvod (rodící manželka, zraněné dítě, …). 

Také ti, jenž vás sledují ve stále stejné mírné vzdálenosti a zrychlí tehdy, když vy a zpomalí naopak taktéž, když vy. Někdo, kdo vyrazí z auta tehdy, jakmile začnete něco cvakat na bankomatu. Toto je často hlavní tip, že na vás čekají, až budete zaměstnaní, nežli budou jednat. Také vás mohou sledovat dále a dělat finální rozhodnutí. 

Pokud kohokoliv zpozorujete vykazujícího akce jako zvláštně načasované nebo odrážející vaše, tak to bezpochyby může znamenat velké problémy. Kdokoliv vás sleduje, toho byste automaticky měli brát jako hrozbu.

Někdo se pohne tak, aby vás odřízl / dostal se blíže

Profesor v kung-fu vám bezpochyby poradí něco jako, že ho musíte držet stále mimo a nenechat ho se přiblížit, tak asi nežijí na planetě Zemi, jelikož i oni jezdí tramvají, vlakem, autobusem, metrem, … a stojí fronty. Jen držet lidi od sebe nelze, jelikož nežijete v konfuciánské Číně, ale moderní době.

Jediná věc, jak to zvládnout, je bydlet někdo uprostřed divočiny a nechat si vše posílat autem / dronem nebo se to dá zvládnout, když jste zcela soběstační a (skoro) vše si děláte sami. 

Lidé zde často zapomínají i na to, že děláme věci v životě, ne proto, abychom se mu vyhýbali, ale abychom si jej užili a to beze strachu. Jádro této rady o vyhýbání je ale pravdivé, jelikož když se k vám někdo podezřelý dostane blízko, je již pozdě a napadne vás patrně. 

Na veřejnosti proto musíte dávat velký pozor, abyste si všimli kohokoliv, kdo se k vám snaží dostat do osobní zóny nebo kdo se pohybuje tak, aby si na vás počkal ve vaší linii pohybu. Tak zdánlivě vy přijdete k němu.

Toto je lepší udělat v místech, kde je hodně lidí a horší v místech, kde je málo. Když si ale dáváte pozor, tak si jich můžete vždy snadno všimnout.

Mají ruce mimo váš pohled

Někdo se na vás může mračit jak chce, ale jejich oči vás nezraní a nezabijí, ale jejich ruce mohou. Ruka schovaná v kapse nebo batohu nebo v podpaží může držet zbraň a vy máte méně času reagovat jako kdyby musel tasit normálním stylem. 

Kdokoliv má schované ruce a vykazuje jeden / více z předútokových indikátorů, tak by měl být na vašem seznamu priorita číslo jedna.

Ruka podobným stylem schovaná za boky / kyčlemi, vzadu nebo po straně když jsou k vám otočení bokem, je také podezřelá a musíte ji brát s maximálním podezřením. Tyto věci se zde dají při troše snahy ukrýt, stejně jako leccos jiného.

Mnoho z lidí bude stát jen tak bezcílně s jejich rukama v kapsách, když na někoho čekají a s rukama složenýma možná též, toto ale není důvod proč se znepokojovat. Stejně tak v zimní období si většina lidí nosí ruce v kapsách. 

I když je k ničemu zavrhnout každého, kdo se blíží a má ruce v kapsách, jelikož se asi snaží ohřát. Ale to neznamená, že někdo tuto společenskou normu nějak nezneužije. 

 I když obvykle lidé jsou více vyděšení hrozbami od jiných lidí (a věru, po právu!), tak nesmíte podcenit ani enviromentální hrozby. I ty mohou nabývat mnoha podob a člověk o nich často ani nemusí vědě: bleskové záplavy, požáry po větru, …

Blížící a „připravovací“ akce na vás

Lidé, jenž jsou vystrašení nebo nervózní, speciálně ti, jenž zvažují násilí na někom, typicky přechází do zvláštních pohybových cyklů a akcí: tření / mnutí krku, tváří, obličeje, hlavy, budou si ťukat / brnkat na šaty nebo si je uhlazovat nebo postupně dělat větší a větší pohyby s rameny směrem ke svému hrudníku ve výši ramen. 

I když to „proč“ by byla dlouhá studie na lidskou behaviorální psychologii (a fascinující, byť suché), tak vše co o tom potřebujete vědět je to, že se lidi takto mentálně připravují na dostání se do správné nálady a dlouho chystané akce. Může to ale být i psychopat zcela bez pohybů podezřelých. 

Brnkání / poklepávání vám zase prozradí nejčastěji to, že mají někde zbraň. Dotyčný si ji buď nastavuje do nejvhodnější pozice (běžně sjedou, když nejsou v pouzdru) nebo se stále ujišťuje, že tento jeho donucovací prostředek je stále s ním. 

Ve stejném duchu, každý kdo běhá, tak má proto jednu ruku podezřele u těla, aby si zbraň udržel na místě. Určitě to není přirozený pohyb (pokud se tedy jen nesnaží, aby mu nevypadla peněženka z malých kapes). Klidně to ale může být i zbraň.

Když ale uvidíte něco podobného, ještě to nemusí jistě znamenat, že má někdo negativní úmysly. Mnoho civilistů také nosí zbraně nebo členů jednotek mimo službu. 

Je to často projev špatného vybavení / obav z nefunkčnosti zbraně / nízkého sebevědomí v jejich „ukrývací“ dovednosti. Noví lidé, co nosí skrytě zbraně poprvé, vykazují tyto pohyby též. Kontext je vždy důležitý pochopitelně. Příště, až půjdete na nějaké místo, zkuste si schválně spočítat, kolik z lidí bude vykazovat tyto pohyby. Dozajista budete překvapení.

Setrvávání poblíž zúžení / přechodové oblasti

Tohle tak trochu souvisí s naším prvním faktem – b. Je to ale více neskrývaně hrozivé bez opravdu dobrého důvodu, proč by to někdo měl dělat. Každý, kdo se motá okolo tohoto místa, jenž omezuje váš pohyb nebo je to věc odvádějící pozornost (stánek, …), tak patrně nemá kladné úmysly. 

Toto může být jak v interiéru, tak i v exteriéru umístěné schodiště, zdviž, dveře domů či do práce, do vašeho auta, bankomatu nebo jakéhokoliv z dalších míst, kde nebudete schopni se vyhnout útoku, popřípadě zde budete vyrušení nějakým úkolem. 

Zvažte, jak moc lidí bývá přepadeno tehdy, když jdou po schodech domu / bytu / hotelu nebo u bankomatu či vstupují / vystupují ze svého auta a uvidíte sami, jak moc běžné to je. Sledujte proto pozorně všechna místa, kam se snad blížíte. Když zde vidíte někoho jen tak motat se okolo, tak musíte zdvojnásobit svoji pozornost a to platí tím spíše, když se musíte dostat skrze.

Sumář „předútokových“ indikátorů

Kdykoliv nějaká osoba vykazuje některé z těchto indikátorů pospolu, tak musíte být mimořádně opatrní a důkladně je pozorovat. Možná nějaká další informace / akce sníží potenciální riziko dané osoby, možná ho ale naopak zvýší a vám to přidá další vrásky. 

Osoba, jenž je „čistá“, nyní potřebuje jen pozornost výjimečnou. Je možné, že i ti se stanou hrozbou, ale je pro vás důležitější a užitečnější dostat vaše všeobecné povědomí o okolí zpět do chodu. Když někoho sledujete příliš důkladně, tak můžete minout důležitější cíl jinde. 

Pamatujte na to, že kontext je vše. Někdo, kdo se poflakuje po okolí, je nervózní a potí se a dívá se okolo, je možná jen chlapík, co má důležité rande. 

I osoba volající vás a jdoucí k vám rovnou vám může vracet něco, co jste upustili (peněženka, smartphone, …). 

Musíte vždy rychle a hlavně přesně ocenit celkovou sumu hrozeb ještě před tím, nežli zaútočíte smrtící zbraní. Když jste na vážkách, klidně utečte nebo si do ruky v kapse vezměte pepřový sprej. 

Chyby se vám nemusí vyplatit, tím spíše mezi davy. Když zraníte někoho dalšího, má to další legální i sociální konsekvence.

Environmentální hrozby

Je mnohem pravděpodobnější, že se zraníte nějakou nehodou nebo nešťastnou náhodou, nežli právě útokem lidí a to i v případě nějakého apokalyptického scénáře. I když to možná opravdu nebude vaše vina, tak stále je to nepříjemná zkušenost, když uvážíte, že je to obvykle i věc, jaké byste se snadno vyhnuli. 

I když to není tak cool, zajímavé a sexy jako jiné věci, i tak je to věc, kterou byste neměli podcenit a měli byste již nyní proto zapracovat na vašem enviromentálním povědomí. To zkrátka znamená jen to, co vás může zabít, zranit nebo zpomalit při přesunu (dost to asi bude variovat dle místa a události). 

Dokonce i něco tak nenápadného jako jsou mokré keramické kachlíky se mohou změnit ve smrtící past a to na vás ani nikdo nemusí střílet. Nedostatek enviromentálního povědomí vás může stát také život poté, co skončíte v nějaké hořící budově, když se snažíte dostat ven. 

Také to může znamenat, nechat někoho vykrvácet k smrti, jelikož nevíte, kde se v budově nachází lékárnička (nemáte jednu i ve vašem evakuačním zavazadle). 

Environmentální situační povědomí také znamená, že dokonale víte a znáte, kde jste v jeden každý okamžik. Zní to divně, ale také to znamená, že budete případně vědět, jak k vám přesně navigovat nějakou zachraňující osobu nebo jakým směrem se dostanete do bezpečí i ve stresu evakuace. 

Environmentální situační povědomí má ale více složek jako jen tu dotýkající se lidských hrozeb. 

Terén a hrozby

Každý dobrý bojovník si bude dobře vědomý terénu okolo nich. Pro skryté operace, to znamená okamžité zhodnocení zábran a krytu v případě, že ho potřebujete pro sebe, ale také potřebujete dobré pozadí, abyste se někomu zbraní ubránili na dálku v případě, že z daného směru někdo dorazí.

Některé povrchy budou horší pro potenciální boj, to znamená hlavně ty, co jsou volnějšího rázu, klouzají nebo jsou nerovné. To vše dělá boj horší a je jedno, jak se vyvíjí. 

Také byste si měli být vědomi hrozeb v prostředí, věcí, jenž zde mohou být požity proti vám, ale také věci, jenž vás mohou jakkoliv zranit. Rozbité sklo, klouzající podlaha, led, uchozené cestičky a rohy, nízké stropy, … 

Hrozby se aplikují tím více, když jste v autě a jste tedy přinuceni vaši pozornost přesunout ještě dále po cestě, jako každý další dobrý jezdec. Most zamrzne dříve než další cesty okolo. 

Hlína / písek na cestě pro vás mohou znamenat uklouznutí. Když zde bude ostrá zatáčka, budete mít čas na reakci s vozidlem v nesprávném místě? A co udělá nezvládnuté vozidlo na kusu železa poblíž?  

Možné hrozby jsou skoro neomezené. Začněte si více všímat těch nejvíce patrných a efektivně je vyhledávejte ve vašem okolí.

 Mnoho policistů na odpočinku / se třiceti lety praxe vám to potvrdí: „Něco mi říkalo, že je ten chlapík problémový, hned jak jsem ho viděl. A nikdy bych nečekal, že se něco takového v této klidné zóně může stát!“ vždycky je to nějaká tichá voda, co mele břehy. Minimálně mějte v ruce v kapse pepřový sprej.

Místo, místo, místo

Den ode dne asi víte, kam jdete, víte ale, kde jste? Můžete vždy (pěšky nebo v autě) říci o každé cestě okolo vás, o jakou cestu jde a kam vede (sever, …)? 

Jaká je nejbližší větší hlavní dominanta ve vaší krajině, jakou můžete použit pro navedení někoho jiného do vaší lokace? Pro ty z vás, co jsou od policie, je to asi známá věc, pro ostatní to trochu osvětlíme více.

Policisté (minimálně v některých zemích) drilují stále, kde jsou ve světě minutu po minutě, aby mohli kdykoliv zavolat zálohy, popřípadě zavolat další extra záchranku apod. 

Bez této informace v ruce, zálohy mohou být zbytečně opožděny nebo se ztratit, když vás hledají. To samé platí i pro vás. Čím rychleji zvládnete někoho, kdo odpovídá na vaše volání, navést, tím lépe – tím spíše se totiž dočkáte pomoci.

To také platí když vejdete do budov jako jsou moderní mega-markety. Víte zde vždy a všude u jaké zdi jste?

Jaký vstup / výstup je pro vás nejbližší nebo kde je něco konkrétního vzhledem ke vchodům (jaký nejbližší obchod / podnik / firmu to vlastně používáte k dílčí navigaci)? Vždy svůj interní kompas držte tak, abyste vždy dokázali využít této znalosti v případě, že by to nějaká konkrétní situace vyžadovala. 

Příklad: ozve se střelba na východ od vás a lidé utíkají na západ. Vy si řeknete, že máte auto sice na východě, ale nebudete riskovat nyní se do něj vracet, takže také vyrazíte směrem na západ.

Znejte, jak se dostat pryč ve spěchu a stresu

Je jedno, kde jste a je jedno i to, co tam děláte. Vždy byste měli znát místní východy a cesty – ideálně všechny, abyste zvolili optimální. Minimálně jednu cestu ale vždy a všude. Možná to není cesta filmových hrdinů vyhledávajících trable, ale dostat se co nejrychleji mimo, když se vaří / projevují nějaké trable, je skoro vždy dobrý nápad. Člověk je nastavený přírodou na dvě hodnoty ve stresu: běh / boj.

Pro následný pohyb po cestách to platí též a pro pohyb po vlastních v rámci budovy jakbysmet. 

Když třeba přijdete do restaurace, najdete si čas na to, abyste vyhodnotili, kde jsou východy? A co ty, jaké možná zatím nevidíte (WC, kuchyň, …). 

Když jedete na neznámé místo, tak je pro vás standardem vyhledat si i záložní cesty (i přístup na ty polní raději) pro případ nouze a nutnost využít alternativní cestu z města? 

Věnujete také opravdu pozornost všem školením o bezpečnosti ve firmě? A co když cestujete v letadle? Znáte zde polohu pro tři nouzové východy?

Vědět kdy a kam jít v případě nouze / když půjde doslova o život je esenciální, nepodceňujte to ani trochu, jelikož se snadno může stát, že dva ze tří nouzových východů budou zablokované. 

Pouze díky stálému samo(studiu) a neustálým mentálním zkouškám můžete váš mozek přinutit k automatické a nacvičené práci i ve velkém stresu a pod těmi nejhrůznějšími podmínkami (požár, nehoda, …).

Měli byste si zvyknout, že fakt, že jste dosud proplouvali životem nezranění, neznamená, že se to v další vteřině nezmění. Příroda ani náhoda si nevybírají. 

Nebuďte nikdy ani vy danou osobou! Vždy proto znejte, kam jít i v nouzi (a tím nemyslíme se dvojkou k lépe vybavenému sousedovi!). Vždy znejte své východy (nejlépe všechny).

Nastavte se pro úspěch

Znát dobře kdy a kde nejlépe zabojovat je mnoho. Často ale nevíte, jaké životní bojiště vám náhoda předhodí. Chytrý prepper / survivalista se proto raději nastaví pro úspěch a patřičně se vybaví znalostmi, vybavením i tréninkem. Nikdy nevíte, co a kdy se vám stane.

Toto platí tím spíše opět v případě jakéhokoliv větší události a katastrofy. I v (relativně) normálních situacích to ale má svůj smysl, jelikož pak nikdy nepodceníte hory třeba.  

Jaké je nejlepší místo pro sezení v restauraci? V rohu a zády ke zdi, že? Nikoliv! I když to pistolníci staršího ročníku stále šíří, tak dnes je to jen prázdné klišé. Když někdo přijde za problémy (banda nudících se feťáků nebo extrémistů apod.), tak si podají obvykle právě evidentně lidi od policie. 

Navíc, mnohé stoly jsou dnes přišroubovány, takže se z nich nevstává právě dokonale. Nemluvě o tom, že je jen těžko převrhnete pro krytí. Lepší volba je v této situaci stůl poblíž (ale ne hned vedle) druhého východu, ať už je kde chce, měl by vás nechat vidět i do hlavní části (nebo minimálně do míst hned za).

Toto je skvělá taktická volba jenž vám nechá velkou míru situačního povědomí o dalších lidech zde a také vám to dává možnost relativně lehce uniknout. 

Lidé toužící po problémech pak asi spíše zajdou jinam, když nebudete hned na místě, kam to lidi podvědomě táhne. 

Když si jen tak jdete po svých pochůzkách, tak platí ta stejné pravidla jako výše. Když parkujete uvnitř, kam musíte, tak se pokuste tak, abyste měli auto poblíž východu, ať můžete případně rychle zmizet a je to i bezpečnější. 

Pokud máte tu možnost, vždy do svého místa raději zacouvejte, ať máte prostor rychle dopředu odjet. Tohle vám ušetří nemálo času, ale kdoví, možná jednou i zdraví. Popřípadě berte místo, co vás nechá projet co nejsnáze.

Nepokoušejte se získat místo blízko budovy. Když totiž bude po práci / v obchodech vždy budete zaplaveni davy chodců, je proto obvykle lepší zaparkovat v řadě pár řad od centra dveří. To se odrazí na znatelně menších zácpách. 

Další tip: když je to možné, zaparkujte na místě, jenž vám dá rychlý a přímý přístup k cestě, když budete potřebovat rychle nabrat rychlost a vzdálenost v nouzi. 

Je faktem, že je těžké leckdy všechny tyto věci aplikovat do praxe a sehrát dokonale spolu. Když už nic jiného, aspoň byste měli parkovat tak, abyste byli v bezpečí. A co tím myslíme? Aby mě případný útočník minimum / žádné místo, kde by na vás mohl případně počkat. To může být občas poblíž dveří. A také to značí držte se v co nejlépe osvětlených oblastech.

Pokud jste přinuceni pobývat ve velkých garážích, neuškodí mít zde vyhlédnutá místa, jenž dávají nejméně šancí (tj. máte slušný výhled) se motat ve stínech u sloupů, schodišť, temných výtahů, nájezdových ramp, …. Suma sumárum, míst, kde na vás kdokoliv může čekat. 

Čím více promyslíte tyto jednoduché situace „co když“, jenž ve vašich životech nastávají denně, tak tím spíše přijdete sami s něčím jednoduchých a efektivním, co pro vás funguje. Když myslíte na zadní kolečka dopředu, vaše šance přežití čehokoliv rapidně rostou.

Závěr

Situační povědomí je sice staré slovo v oblasti vlastní obrany, preppingu a survivalu, ale principy za ním jsou kritické pro bezpečí a úspěch v našem stále více přelidněném a nejistém světě. Více prakticky řečeno, není to jen o tom „dávat si pozor“.

Situační povědomí je aktivní a s plnou účastí vaší mysli probíhající vnímání a zhodnocení lidí a událostí probíhajících zde. To vše proto, aby vám to umožnilo správnou a včasnou reakci na potenciální hrozby v tomto prostředí.

Pokud pro vás situační povědomí nikdy nebylo priorita, tak tento článek můžete využít jako zkratku pro jeho zařazení i do vašich každodenních životů. Zůstaňte bdělí, zůstaňte vědomí a zůstaňte naživu!