Ať se již díváte po dalekohledu jakéhokoliv stylu, brzy si asi všimnete jedné věci – je jich skutečně nespočet ve všech těch kategoriích a cenových třídách. Liší se také co do funkce a tvaru, stejně jako přiblížením, průměrem objektivu, hmotností, rozměry, minimální ostřicí vzdáleností a průměrem výstupní pupily ,… Takže, jak se v nich zorientovat a vybrat si ten správný?
Dalekohledy se zoomem jsou praktické v celé řadě věcí a situací. Jde o velmi dobrý univerzální rodinný model, u nějž nemáte extrémní nároky na kvalitu a za který nemáte v plánu dát rozpočet na měsíce. Když mu odpustíte (proti dalekohledům s fixním zoomem) o trochu horší obraz, stane se vaším věrným společníkem pro nejednu chvíli relaxu i zábavy.
Ještě na úvod připomínáme, že dalekohledy se zoomem se specifikují ve stylu „8x28“ či „6x42“. A co že to znamená? První číslo udává maximální přiblížení daného dalekohledu se zoomem a druhé zase průměr objektivu / použitého skla / optiky u dalekohledu se zoomem. Proto je třeba výše uvedených „6x42“ dalekohled, co zvládne šestinásobné optické přiblížení, to vše při velikosti objektivu 42 mm.
Za oné konstelace, že se k popisku dalekohledu přidává i rozpětí zoomu, pak jde o dalekohled se zoomem: třeba „3-9x52“ proto naznačuje, že daný kousek lze používat pro přiblížení v rozpětí trojnásobném až devítinásobném, to vše při velikosti skla 52 mm. Platí, že čím větší skla na dalekohledu, tím bývá obvykle podání obrazu i jeho čistota lepší. A to i za šera, mlhy, večera a za svítání, kdy nejmenší modely často nezvládnou už skoro nic nebo mají velké potíže.
Jaké výhody a nevýhody mají dalekohledy se zoomem?
Skutečným trumfovým esem všech dalekohledů se zoomem je to, že se dají použít buď v režimu / přiblížení standardním, avšak když chcete detail, můžeme si ještě scénu dále přiblížit.
I tento typ konstrukce má ale tuny nevýhod. Předně, oproti modelům s konstantním zvětšením mají modely se zoomem menší zorné pole. Jejich konstrukce také musí být složitější, což logicky znamená i vyšší světelné ztráty. Také jim kvůli konstrukci více vadí pády, jsou těžší a mají i vyšší ceny. A je tu i ten optický fakt, že čím větší přiblížení, tím mizernější obraz je – přibývá i horší kontrast barev, třes obrazu, neostré okraje, … Ti největší profesionálové od vojska, fotografové přírody, lovci atd. dalekohledy se zoomem často nepoužívají a věřte nám, dobře vědí proč!
Jak se dalekohledy se zoomem dělí podle velikosti?
Asi tou první věcí, jenž si u dalekohledu se zoomem všimnete, je to, že se veškeré dalekohledy liší velikostí a to v první řadě samozřejmě kvůli rozdílné délce + odlišnému průměru optiky uvnitř a tím pádem logicky i ve velikosti případného dostupného optického zoomu. Zde je proto základní rychlé srovnání:
- Dalekohledy se zoomem plné velikosti – běžně se u nich setkáte s objektivy ve velikosti kupříkladu „8x42“ anebo „10x50“. Právě největší čočky posbírají i nejvíce fotonů, takže se s nimi dá sledovat obvykle i to, co již s nejmenšími nevidíte anebo nevidíte tak čistě (ideální na zvěř). Větší optika je prostě větší optika. Ta si sice vede perfektně v situacích s nízkým osvětlením, jedná se ovšem o modely, co mívají klidně i hodně daleko přes kilo váhy. Jsou proto skvělé na místa, kde je nemusíte moc nosit (na lodi, okolo chaty, …), ale tahat je po všech tůrách se po čase velmi pronese. Na druhou stranu, právě dalekohledy se zoomem plné velikosti jsou v rukou obvykle nejstabilnější, za to ale platíte zase faktem, že jsou po čase v rukou poměrně těžké. Jejich nejlepším kamarádem je proto stativ. Jde také o kousky často nemálo drahé, přece jen, mají nejlepší optické soustavy.
- Středně veliké dalekohledy se zoomem – jde o zlatou střední dalekohledovou třídu s obvyklými hodnotami typu „7x35“ a „10x32“. Jde o univerzální řešení, které sice spojuje praktické výhody i nevýhody obou tříd, ale není to zase ani ryba ani rak: není tak výborný (co do kvality obrazu) jako největší modely, ani tak lehoučký, jako kompakt. Jde prostě o kompromis mezi oběma, co je skvělý, když potřebujete dalekohled se zoomem jen jeden, popřípadě nechcete kupovat dva. Stále je to ale řešení, co se po čase pronese v každém batohu (váha bývá cca v řádu těsně pod kilo).
- Malé a kompaktní dalekohledy se zoomem – jde o modely dalekohledů určené výhradně pro denní outdoorové aktivity. Tomu odpovídají i jejich obvyklé parametry: „8x23“ či „10x25“. Jsou drobné a ztratí se s váhou i na opasku (200-500 g +/-), nicméně pro někoho mohou být po čase kapku nepohodlné právě tou svojí drobností. A vůbec jim nesedí ani špatné osvětlení.
Dalekohledy běžné a i dalekohledy se zoomem jsou na tom dost podobně jako technika – příliš nemilují vlhko ve všech formách, nedejbože koupání. Existují ovšem modely se speciálními povrchy a krytými optickými členy, jenž zbytečně nezadržují vodní kapky a svádí je dolů. Jen pozor, ať svůj jediný dalekohled ale někde na cestách neztratíte!
Jak poznám u dalekohledů se zoomem, jaké mají zvětšení?
Jak již dobře víte, dalekohledy se zoomem se specifikují třemi parametry: přiblížením, průměrem optického členu a ještě i rozpětím optického přiblížení. Řekněme, že máme model „7x35“. To značí, že daný dalekohled bude mít přiblížení právě sedminásobné. To celkem logicky i naznačuje, že jakákoliv prohlížená věc bude sedmkrát blíže, nežli prostým okem.
Pokud se třeba právě díváte na objekt, co je 200 metrů daleko od vás a zajímá vás, jaká je vzdálenost nějakého přiblížení, pak stačí obě hodnoty vydělit: zde 200 metrů děleno 7 a máme výsledek 28,57 metrů. Když se tedy podíváte na objekt sedminásobným přiblížením ve vzdálenosti dvě svět metrů, můžete si být jisti, že bude vypadat jako ze vzdálenosti cca 29 metrů.
Nezapomínejte ani na to, že čím větší optické přiblížení u vašeho dalekohledu se zoomem, tím nestabilnější pak bude, protože vysoké rozlišení zdůrazňuje lidský klidový třes. Pak nezbývá zkrátka, nežli pořídit si a i nosit k dalekohledu i stativ.
Co značí u dalekohledů se zoomem průměr výstupní pupily?
Co se týče tohoto parametru optiky u dalekohledu, tak „průměr výstupní pupily“ udává, jak jasný se vám bude objekt zdát při sledování v horších světelných podmínkách. Čím vyšší číslo, tím to bude lepší. A větší výstupní pupila u dalekohledu má i další příjemný efekt – je snazší s ní udržet prohlíženou scénu / objekt neustále naplno v obraze, jelikož velká hodnota trochu kompenzuje mírné lidské klidové třesy rukou.
Velikost výstupní pupily (pozor, měří a udává se jen v milimetrech!) se vypočítá tak, že se vydělí průměr objektivu dalekohledu jeho zvětšením. V případě výše již jmenovaného modelu „7x35“ to bude 35 rozdělených 7. Tím získáme průměr výstupní pupily 5 mm.
Co se týče lidské biologie, tak naše oční pupila se může roztáhnout až na 7 mm, to značí, že optiky typu „7x50“ tehdy budou nejlepší, jelikož mají průměr výstupní pupily 7,1 mm a dá se s nimi proto (a i s daným dalekohledem) sledovat třeba krajina i v noci anebo hvězdy s dokonalým luxusem.
Za nepříliš skvělého světla (svítání, soumrak) se pohybuje lidská pupila okolo 3-6 mm. Stručně řečeno platí, že v čím horším světle budete dalekohled používat, tím vyšší by hodnota měla být.
Za jasného světla se naopak naše oční pupila zmenší až na 2 mm, takže ji u dalekohledu pro denní pozorování vůbec nemusíte řešit, jelikož minimálně 2 mm má absolutně každý a i ten nejlevnější model dalekohledu.
Co značí u dalekohledů se zoomem jejich relativní jasnost?
Je to věc přímo související s průměrem výstupní pupily. I relativní jasnost dalekohledu naznačuje a měří, jak jasný se vám v této optice bude zdát objekt. Čím vyšší to bude číslo, tím lépe a jasněji ho vaše oči uvidí. I hodnota relativní jasnosti je samozřejmě důležitá tehdy, když chcete něco sledovat i za horších světelných podmínek.
Spočítá se tak, že vynásobíte průměr výstupní pupily jí samou (čili též „výstupní pupila na druhou“). Když třeba máte u něčeho průměr výstupní pupily 4,3 mm, tak 4,3 x 4,3 = relativní jasnost daného dalekohledu se zoomem dosahuje 18,5.
I když by to celé jednoho svádělo k závěru: „Tak si prostě vždy spočítám relativní jasnost a vyberu si model dalekohledu s nejvyšší hodnotou relativní jasnosti, ten bude mít přece zákonitě nejkvalitnější obraz!“ Bohužel, neplatí to vždy, protože relativní jasnost je jen jeden faktor ve hře, co zde kvalitu obrazu ovlivňuje. Také je vše dost ovlivněno typem a počtem dalších optických členů, obecnou kvalitou komponent, krycími a ochrannými vrstvami na sklech, … To vše relativní jas samozřejmě přímo ovlivňuje.
Největší a nejkvalitnější dalekohledy se zoomem jsou drahé a relativně těžké, takže určitě si s ním zlepšíte svoje zážitky tím, že k němu pořídíte i stativ. Ten vám navíc totiž bude užitečný i jinde a jinak – budete s ním moci používat i svůj digitální fotoaparát, jenž vám (hlavně v noci a u dlouhých expozic) zajistí stejně úžasné záběry jako vás špičkový dalekohled se zoomem.
Co je u dalekohledů se zoomem viditelné pole?
Co se týče technického parametru dalekohledů a dalekohledů se zoomem zvaného „zorné pole“ anebo také „viditelné pole“, tak to je hodnota udávající jak velkou oblast vidíte na vzdálenost 1000 metrů od místa, kde stojíte. Obecně se dá u veškerých dalekohledů i dalekohledů se zoomem konstatovat, že čím širší pohled u něj máte k dispozici, tím lépe a rychleji najdete hledanou věc (třeba malého ptáka na stromech logicky snáze najdete tehdy, když uvidíte stromů zároveň co nejvíce). Ale pozor, když totiž zvětšujete u vašeho nového dalekohledu se zoomem přiblížení, přiblížení se tím sice zvyšuje, ale šířka viditelného pole se tím naopak zmenšuje!
Co je u dalekohledů se zoomem minimální ostření?
Každý dalekohled se zoomem má centrální ovládací kolečko, popřípadě další otočné části po těle objektivů (variuje dle výrobce) jimiž měníte stupeň optického přiblížení a hloubku ostrosti. Jsou to dvě nezávislé funkce, jenž najdete i na těch nejlevnějších modelech dalekohledů se zoomem. Navíc k tomu, řada modelů má na každém objektivu ještě dioptrické kompenzátory, takže si můžete dioptrické korekce pro každé oko nastavit klidně i jednotlivě.
Funkce „minimální ostřicí vzdálenost“ pak zase udává, na jakou minimální dálku něco s tímto kouskem uvidíte.
Existují dnes dokonce na trhu i modely dalekohledů u nichž ostřit nelze vůbec (jde o tzv. „Permafokus“), což jsou dalekohledy napevno zaostřené (typicky od 20 metrů do nekonečna) a bez středového kolečka. Ty ale nejsou předmětem dnešního článku, uvádíme si je spíše jako zajímavost a v rámci kompletnosti informací. A proč vůbec existují? Jsou pro aktivity, jenž jsou nesmírně akční (závody formulí třeba) a nežli byste ho vždy přeostřili, bude pozdě.
Dalekohled se zoomem se dá samozřejmě využít jednak k prostému sledování přírody, kdo má ale jakékoliv lovecké touhy (a pozor, i platný lovecký lístek a příslušná povolení!), klidně s ním ovšem může vyrazit i na lov. A když už nic neulovíte, aspoň si užijete krás přírody a čerstvého vzduchu!
Jaké speciální funkce a další vybavení často dalekohledy se zoomem nabízejí?
Asi každému je jasné, že v balení najde nejen vybraný model dalekohledu se zoomem a manuál, ale také nějaký ten popruh, s nímž může daný model nosit na krku. To ale není vše, řada modelů totiž třeba nabízí i vodotěsné provedení, popřípadě jsou plněné dusíkem (takže se uvnitř optiky nesráží voda). Neuškodí ani speciální hydrofobní vrstva aplikovaná přímo na všechny vnější čočky optiky (pomáhá srážet na objektivech kapky, takže voda rychleji steče). Řada modelů má i pogumované různé části, aby se lépe držela i za mokra. Jakýkoliv dalekohled může být taktéž uzpůsoben na to, aby byl více nárazuvzdorný (tím fixní zoomy moc netrpí ale, spíše dalekohledy se zoomem). A praktické jsou i všelijaké antireflexní vrstvy. Určitě doma ale nenechte ani ochranné kryty objektivů a okulárů + pouzdro (ideálně nepromokavé, když v dodávce není, tak nezbývá prostě nežli pořídit nějaké svépomocí). A uvědomte si, že některé okuláry se dají využít i s dioptrickými brýlemi.
Jak se dalekohledy dělí do kategorií?
Co se týče rozdělení dalekohledů, tak ty mohou být roztříděny zhruba do těchto základních kategorií pro snazší výběr:
- Dalekohledy pro námořníky
Platí samozřejmě, že pro některé činnosti a akce jsou užitečnější určité modely dalekohledů spíše nežli jiné. A naopak, řada z modelů dalekohledů je poměrně univerzálních – když už máte třeba dalekohled lovecký, tak se velmi dobře dá využít i ke sledování hvězd. Ideální je samozřejmě vlastnit dalekohledy minimálně dva, ale často je bohužel člověk nucen nést jediný kompromisní…
- Petr Hájek
- Petr rád tráví čas v přírodě, obvykle jako turista. Rád zkouší nové věci z oblasti přežití a to nejen v přírodě, rád testuje nové produkty a objevuje nové značky, které vstoupí na trh s produkty pro přežití. Jeho životní krédo je: "I ten nejhorší den v lese je stále lepší jako ten nejlepší den v práci!".
Přejít do magazínu