Pojem „Bushcraft“, který jste již i vy sami dnes patrně zaslechli v nespočtu variací (survivalové show typu Bear Gryls, soukromé stránky všelijakých minimalistů typu Cody Lundin, …), je moderní populární výraz pro survivalové dovednosti pocházející původně od Kanaďana Morse Kochanskeho, jehož odkaz velmi dobře převzal později Ray Mears z Anglie.
Bushcraft se ale nevěnuje jen přežití v přírodě (nakonec i termín „Bushcraft“ pochází od dovedností, které museli používat lidí žijící v Australské buši), ale i přežití v obydlených oblastech, kde se ovšem člověk ocitne oddělený od zbytku lidstva.
Stručně řečeno by se dal pojem Bushcraft shrnout jako dovednosti nutné ke prospívání v přírodě, a nikoliv jen přežívání (civilizace, co se jim to nepovedlo a neměly dost potomků, pochopitelně vymřely).
Bushcraft a Survival jsou v podstatě dost podobné větve jednoho stromu. Nebo také dvě ruce vašeho přežití v přírodě (a nejen tam).
Jaké dovednosti tvoří základní pilíře Bushcraftu?
- Poskytování první pomoci z přírodních zdrojů – člověk může být i ten nejlepší mistr survivalu na světě, co rozdělá oheň ve vteřině, ale k čemu mu to je, když ho srazí a zničí první nemoc, na jakou mimo civilizaci narazí? Problémem je i to, že je tento zádrhel obvykle v přírodě do extrému zvětšený: právě a jedině zde totiž máte milion a jednu šanci se zranit při dělání věcí, jenž obvykle již lidé z moderní civilizace nedělají, sníst něco jedovatého, dostat srdeční příhodu kvůli své nadváze atd. S některými věcmi nic nesvede ani ten nejlepší mistr survivalu (třeba taková horečka Dengue). Nicméně výhodou člověka proti zvířatům je jeho deduktivní a učící se mysl, takže právě toto je věc, co vám často pomůže přežít lépe: zdá se vám nějaké zvíře podezřele vypadající? Pak jej určitě nejezte! Je někde v oblasti Dengue? Tak tam nechoďte a nic nejezte ani nepijte syrové! Vypadá voda čistá? To je možné, ale ani to z ní nedělá vodu ihned pitnou. Nesmíme zapomenout ani na zlomeniny mimo civilizaci, otravu prošlým jídlem, popáleniny ohněm (požáry lesa jsou někde v zahraničí dost pravidelnou událostí). Pozor je třeba si dát i na jedovaté rostliny, houby a stromy, z nichž chcete jíst (plody omýt, mohou být znečištěny trusem ptáků). Velkým problémem je i natažený sval či podobná věc (zákopová noha, klíště s pěti nemocemi, ...). Jsou ovšem jisté věci, které z přírodních zdrojů vyléčíte (Jitrocel je super na zastavení krvácení, též zácpu a průjem, ...), popřípadě byste si je měli dopřávat kdykoliv máte jen příležitost: dnes již každý ví, že potřebuje proteiny, tuky a cukry, i kolik jich zhruba jaké jídlo obsahuje, že kurdějím se dá předejít žvýkáním jehličí jedlých stromů atd. Na Bushcraftu je typické, že i ta zdánlivá nejmenší drobnost může být při survivalu onou klíčovou kapkou, díky které získáte nad přírodou výhodu a přežijete – třeba díky tomu, že se mech dá použít jako náhrada obvazu. A pokud chcete být při svém přežívání úspěšní, neměli byste nikdy a nikde podcenit hypotermii a hypertermii, ať už jedete kamkoliv.
- Budování přístřeší – i zde samozřejmě platí, že čím více toho víte, tím lépe pro vás, vaše pohodlí i přežití. Bude lepší jurta pro měsíční pobyt někde anebo radši teepee? Či dokonce postačí obyčejný wigwam (též wikiup)? V žádném případě ale nesmíte stavět pod úrovní tzv bleskových záplav (flash-floods). A u nás v povodňových oblastech, je-li to jen trochu možné. Úplně nejlepší pak samozřejmě situace je tehdy, když vám ho příroda již postavila sama (jeskyně nebo otevřené jeskyně – jen pozor na jejich obyvatele, i netopýři mohou leccos přenášet, třeba vzteklinu). Velmi dobře však poslouží i spadlý strom (ochrana před větrem, deštěm a zvířaty z jednoho směru a ze druhého máte oheň). Určitě ale neuškodí mít svoji Bushcraftovou mysl otevřenou i moderním alternativám a materiálům: Paracord je třeba výborná vázací pomůcka i třeba pro omotání a pak i odtažení již svázaného dřeva, celta je obvykle rychlejší, nežli jiné typy staveb a někdy je zase nejlepší použít jako stavební materiál jen sníh.
- Výroba prostředků pro lov a obranu – jedním z nejlepších vynálezů lidské civilizace v této věci, který jí stále dává náskok před jinými zvířaty s mnohem většími zuby je luk a vrhací oštěp (lehký, malý a vyvážený k vrhu) a kopí / píka (dosah 2-3 m a určený pro boj). Právě toto je cesta, díky které je člověk dodnes schopen přemáhat lvy a jiné šlemy navzdory tomu, že sám nemá absolutně nic – ani drápy, ani tlamu plnou zubů a předběhne jej i pes či něco podobného. Kdo je opravdový mistr survivalu, tak jej patrně nijak nezarazí ani výroba dobových zbraní: vrhač oštěpů, atlatl s přesným dosahem 10-20 m je pořád stejně tak smrtelný jako dříve a totéž platí i pro luk (jen v USA s ním loví 20 % lovců). Výroba luku a šípů kamennými nástroji není nic jednoduchého (jelikož je třeba u nás nonstop 60-70 % vlhka, dřevo přirozeně nevyschne na optimální míru vody ve dřevu 9-11 %, ale zůstane i přes 14 %), to výroba vrhacího praku je o poznání snazší, jen málokdo v moderní civilizací s ním ale trefí něco – a tím spíše malého a pohyblivého (pták, zajíc, ...). Jelikož u nás nemáme bambus, padá i foukačka a jed. A opět připomínáme doložku pozor na pytlačení a lokální zákony, jelikož lokální autority mohou mít na celou věc jiný názor (a na 100 % i budou...)!
Jedna z těch více náročných otázek, jenž na příznivce Bushcraftu čekají je to, jak nahradit varné kovové nádoby? Je tu cesta a je překvapivě jednoduchá – stačí si z dostatečně velkého kusu dřeva uhlíky vypálit nádobu, jakou chcete nebo potřebujete a v ní pak vařit za pomoci žhavých kamenů.
- Výroba a udržování ohně – jako i u předchozích bodů, i zde tato tématika zahrnuje celou škálu dovedností. Je nutné znát, kde sehnat suché dřevo, jaké je v dané oblasti nejlepší na rozdělání ohně třením dřev, z čeho se dělá ideální troud, … Ovládnutí ohně je jeden z nejdůležitějších kroků lidské civilizace, protože právě ten mu umožnil (v kombinaci s kvalitním přístřeším) dosáhnout i míst, kam by se bez něj nemohl vydat (vše mimo rovníkovou Afriku). Je úžasné stát se dobrým v dovednostech starobylých lidí, co se týče rozdělávání ohně, ale nezapomínejme, že máme 21. století. Není třeba zavrhovat ani jiné metody, samozřejmě s důrazem, na jejich případná omezení (křesadlem svíčku nezapálíte, speciální chemikálie, jenž po aktivaci a sloučení způsobí hoření, větru-odolné sirky, skleněnou čočku, metoda s vykřesáním jiskry do trošky střeleného prachu, ...). Oheň má pak význam z celé řady důvodů: ochrání vás před zvěří, dodá teplo, usuší šaty, uvaří oběd, převaří vodu, dodá světlo v noci, psychologicky vás podpoří, …
- Získávání a čištění vody – běžná lidská bytost (a je jedno jak dobře trénovaná) vydrží bez vody maximálně 3-5 dní, podle okolních podmínek. Vodu člověk při Bushcraftu i survivalu ztrácí mnoha cestami: pocením kvůli ochlazování, v rámci vyplavování jedů z těla, jako běžné tělní tekutiny (oči, sliznice, ...), kvůli dechu, … Potřeba vody standardně stoupá s teplotními extrémy a mírou akce. Běžná osoba denně potřebuje 2-4 litry vody za den a 4-6 litrů v divočině. Mělo by se ale pít nejen až tehdy, když má člověk již žízeň, ale průběžně. Nedostatek vody je pro tělo velmi nepříjemný a snižuje váš výkon, což není zrovna při velkých nárocích Bushcraftu zrovna ideální – čisté myšlení je základ přežití. I mírná dehydratace totiž snižuje koncentraci a výdrž. Dobrou metodou k čištění vody je hlavně její převaření, nebo filtrace přes šátek, písek / hlínu / dřevěné uhlí, vystavení Slunci v průhledné nádobě (sklo je ideální, protože se neuvolňuje do vody na rozdíl od plastu) a lze samozřejmě využít i některé z moderních metod (tablety, chemikálie, filtrační brčka na pití, ...). Ty již ovšem nejsou moc „bushcraftové“...
- Získávání a příprava jídla – pro kohokoliv zajímajícího se o Bushcraft v jakékoliv z forem je velmi důležité dokonale ovládnout místní „volné“ zdroje jídla jedlé rostliny a houby, všelijaké jedlé mechy, kaktusy, listí, bobulky, plody, ...). Je poměrně běžné, že jedna část rostliny je smrtelná a jinou můžete klidně jíst (občas lze jíst něco jen po převaření – viz naše Václavky). Jistě za této konstelace není třeba zdůrazňovat, jak skutečně opravdu hodně a moc si musíte být jistí, že jde o správný typ. Právě rostliny a jejich plody jsou z pohledu Bushcraftu ideální jídlo, protože mívají vše důležité (třeba žaludy mají tuky, cukry i proteiny) a ve stacionární formě (žádná energie na lov a často se ani nemusí vařit). A když si ulovíte vrabce někde nebo chytnete myš, tak je to pár dkg a skutečně jen proteinů, jenž se nedají jíst dlouhodobě stejně. Kdo chce ale přežívat dlouhodobě, nevyhne se rybaření, pastem a lovu. Myšlení je i zde základ – když kupříkladu neznáte místní houby, je zbytečné je hledat, protože vás to jen bude stát energii.
Špičkové Bush-craftery poznáte poměrně lehce – velmi dobře ví, jaké jídlo se jim vyplatí v dané situaci a místě sehnat a jaké ne. Mají rovněž tendenci neustále dělat minimálně pět věcí zároveň – jít pro vodu, dívat se po malinách, sbírat dřevo, zkoumat mraky, zda nebude pršet, hledat lepší cestu, kontrolovat mapu, …
- Navigace – základní definicí survivalové situace je obvykle to, že jste někde, odkud se nemůžete snadno dostat zpět k lidem. A abyste se k nim opět zdárně dostali, je k tomu pochopitelně potřeba vyznat se v bushcraftové navigaci. Ani to není jednoduchá oblast ale! V moderní době má integrovaný GPS modul kdejaký mobil, takže lidské navigační mozkové části a centra zakrňují stále více. Ortodoxní ctitelé Bushcraftu se proto zcela rozhodně musí omezit maximálně tak na kompas a mapy. Vaší GPS by ale měla být v první řadě obloha (měnící se poloha Slunce na obloze, známá poloha souhvězdí, Polárka) a příroda (mech na stromech, sklon mraveniště, hustota růstu letokruhů stromů, satelitní antény mířící na jih, ...).
- Základní výbava (třeba v KPZ) – základní survivalová souprava je pro každou osobu žijícím Bushcraftem jiná, jedno ale budou mít všechny společné: čím více znalá a zkušená osoba to bude, tím více si bude vědět poradit v každé situaci a tím méně věcí bude potřebovat a tahat. Ti nejlepší Bushcraftéři si vystačí jen se sekerou / nožem, ti skutečně dokonalí guruové nepotřebují absolutně nic, nakonec, pěstní klín si vyrobí z křemene třeba, šaty časem utkají z kopřiv, znají místa, kde jsou studánky, takže nemusí nosit desítky litrů při sobě, zbraň si mohou vyrobit jen za pomoci svých rukou a lesa. Věci samozřejmě (pro většinu běžných lidí) dost usnadní, když má k dispozici nádobu na vaření. Celtu bushcraftéři nepotřebují, vždyť je les plný stavebního materiálu. A batoh? Zbytečná zátěž! Namísto spacáku se mistr Bushcraftu zavrtá nad teplé kameny do listí a před usnutím ještě přemýšlí, jak toho příště vzít ještě méně a dále svoje fungování zefektivnit…
- Mentální příprava – touha po přežití je člověku přirozená stejně silně jako jiným zvířatům. Přesto ale má jednu nevýhodu – složitá lidská duševní stránka může hrát nejen s ním (učení se), ale také proti němu (různé nálady). I ten nejlepší mistr Bushcraftu v depresi nic nedokáže, pokud jeho víra v přežití není dostatečně silná (málokdo třeba do sebe dostane myši, krysy, hmyz, červy a podobné speciality). To nejlepší, co si s sebou proto do jakékoliv survivalové situace můžete vzít, je vaše odhodlaná a vše-udělat-ochotná mysl. Navíc, podobné události již nejsou obvykle vůbec ta pravá místa na experimentování, když může jít i o život.
Až budete mít příště na nějakém výletě vteřinku, zkuste si sednout nad svoji výbavu a říci si: „Co jsem se dnes naučil, co mi pomůže dále minimalizovat počet věcí nutně nesených?“ Brzy zjistíte sami, jaká to je skvělá výzva nechávat doma různé části výbavy. Jedině takto se totiž naučíte něco jiného i mimo svou bezpečnou výbavovou zónu.
Pár bushcraftových mýtů, jimž určitě nevěřte
V některých příručkách / stránkách / diskusích se dnes občas objevuje na přetřes fenomén tzv „Testu univerzální poživatelnosti“. Ten tvrdí, že se dá zjistit, zda je něco poživatelné, když se tomu pomalu vystaví nejprve naše kůže a pak i naše pusa. Je to samozřejmě hloupost, protože jsou věci, jenž vás zabijí i v množství zcela zanedbatelném.
Co se týče dalšího kontroverzního tématu, pití moči pro přežití, tak i zde je to prosté – nedělejte to, nikdy! Moč má víc soli, nežli tělo a její dopad bude tím horší, čím dehydrovanější budete. Moč je sice sterilní a dá se použít jako nouzová dezinfekce, ale také občas obsahuje i látky podporující růst bakterií, vyloučené hormony a podobná neřádstva, zkrátka nic, co by někdo měl chtít pít a vylučovat podruhé nebo se tím dezinfikovat ránu.
Vysání rány po hadovi je taktéž dnes již trochu zbytečná taktika. Když je jed již v krvi, nijak jej nedostanete zpátky a za další, můžete ohrozit sebe i postiženého. To nejlepší, co můžete udělat, je dostat ho rychle do nemocnice.
Pár slov na závěr...
Téma bushcraftu jakožto specifického typu survivalu nás natolik fascinuje a zajímá, že jsme kvůli němu otevřeli i náš vlastní YouTube kanál s pravidelným představováním a zkoušením nového Bushcraft vybavení v našem Bushcraft shopu. Též čile spolupracujeme s předním českým „bushcrafťákem“ známým jako „Petr Bear“ (pro změnu jeho bushcraftový koutek na YouTube).
- Petr Hájek
- Petr rád tráví čas v přírodě, obvykle jako turista. Rád zkouší nové věci z oblasti přežití a to nejen v přírodě, rád testuje nové produkty a objevuje nové značky, které vstoupí na trh s produkty pro přežití. Jeho životní krédo je: "I ten nejhorší den v lese je stále lepší jako ten nejlepší den v práci!".
Přejít do magazínu