Asi každý zná tuňáka v konzervě, takže obecně řečeno, dají se ve většině dnešní věci vztáhnout prakticky na každou rybu, ale pro příklad dnes bude řeč právě o tuňákovi. Je jedno, zda si danou rybu v konzervě pořizujete na cesty někam na výlet u nás, jen tak na chatu či snad jedete okolo světa.
„Obsah OMEGA-3 v mořských rybách nevzniká samovolně, jelikož si jej ryby nevyrábí sami, ale přijímají ho ve formě mořských řas. To logicky naznačuje, že tuňák musí být mořský, aby měl vůbec nějaké OMEGA-3 + ve vlastní šťávě, protože mnozí z výrobců z nich při výrobě tuky odstraní dopředným vařením a i když má tato konzerva pak zdánlivě vyšší kalorickou hodnotu díky přidanému oleji (a je tím pro preppery na uskladnění více lákavá jako ve vlastní šťávě), to poslední co moderní člověk potřebuje je další OMEGA-6 z rostlinného oleje, kterého již tak má prakticky každý přebytek!“
Dnes je výběr ryb na našem trhu poměrně široký, takže je z čeho vybírat bezesporu.
Pár zajímavostí, co možná nevíte o tuňákovi?
Když přijde na věc, tak ryba v oleji či jen tak je docela ideální jídlo. I s přidaným olejem je to asi pořád lepší (když máte na výběr ale, berte vždy ve vlastní šťávě!) jako to, co do sebe lidé obvykle cpou dnes standardně (koblihy, brambůrky a Cola). Člověk je stavěný nikoliv na moderní oleje s přebytkem OMEGA-6, ale na vyvážený příjem OMEGA-3 a OMEGA-6 a na nasycené tuky (mateřské mléko jich má 55 % a světě div se – každý kojenec ho přežije!), což potvrzuje i to, proč národy co žijí jen z nich netrpí na srdce (eskymáci mají z 80 % nasycené tuky a nemoci srdce zde neexistují na rozdíl od nás).
Též nám škodí fruktózový sirup v džusech (tráví se stejně složíte jako Ethanol a obdobně zajistí tučná játra), fruktózy vaše játra zvládnou najednou bez problému jen cca 15-20 g, co je přesně tolik, kolik jí najdete v ovoci / zelenině (část se do jater nikdy nedostane právě díky vláknině) a ani nejsme dělaní na 100 % stravu ze škrobových věcí, jak je běžné dnes (nudle, hranolky, …), jenž lidé jedí z důvodu chuti, tradice a pohodlí posledních cca 1 % doby, co existujeme, před tím od nejstarších předků cca 4,5 milionu let daleko až do nějakých 10 tisíc let časem nazpět jí naši předkové hlavně tuky a normální jídlo (tj. cokoliv s vlákninou).
Když se tuňák chytí, tak ryba samotná má okolo 500 kg a dosahuje délky 2 metrů. Určitě se tedy do jedné konzervy nevejde. I ty ale mohou být v různé kvalitě.
Je lepší tuňák z konzervy nebo čerstvý?
Záleží na chuti konkrétního člověka, ale obecně je čerstvý je vždy lepší. Tuňák má obvykle mezi 20-23 % bílkovin na 100 gramů váhy. Jak je známo, rybí maso neobsahuje prakticky žádné cukry. Ryby jsou všeobecně velmi tučné, ale nemusí to opět platit pro všechny (a hlavně ty zpracované a ne-přírodní již opět!).
Nezapomínejte, že konzervovaný tuňák je zpracovaný a jako takový projde úpravou. Vybere se do konzervy obvykle typ s nízkým obsahem tuku, maso se před konzervací povaří ve slané vodě (páře) a ztratí díky tomu většinu tuku. I tehdy, když si ale dáte tuňáka ve vlastní šťávě, tak se nemusíte bát, že byste měli přebytek tuků. Spíše se bojte tuků rostlinných, jenž jsou i u tuňáků v oleji / chilli apod. Rostlinné oleje mají vždy přebytek OMEGA-6, rybí maso zase OMEGA-3, takže by se to mělo pěkně vyrovnat, často na to ale výrobci hřeší a vy skončíte jen s masem bez OMEGA-3, u kterého vám jde u ryb v první řadě: pro-zánětlivého OMEGA-6 má moderní člověk opět přebytek na úkor OMEGA-3, jenž je proti-zánětlivý.
Vždy si tedy berte tuňáka ve vlastní šťávě anebo sledujte obsah OMEGA-3 versus OMEGA-6. Pokud se tím výrobce zapomene pochlubit, tak ho přeskočte a jděte lovit jinam. Nakonec, vždycky si můžete dát kvalitní olej dle chuti i do tuňáka ve vlastní šťávě, že ano!
Jaké tuňák z konzervy obsahuje vitamíny?
Ve všech jeho variantách najdete vitamin E, vitamin A a něco z vitaminů B. Právě ale čerstvá varianta jich má nejvíce. Stejně jako dalších věcí: minerálů (jód, draslík, zinek, hořčík, fosfor, železo, …), a obecně vše konzervované má přebytek sodíku, ale to je vám patrně již dobře známo.
Jako jiné jídlo s živočišnými bílkovinami, i tuňák si vede dobře po stránce obsahu základních aminokyselin (stejně jako je má třeba pstruh).
Bohužel, tuňák při zpracování přijde o většinu tuků, takže dnes je lepší často si dát sardinky, lososa, makrelu, mečouna a podobné mořské tvory co se týče tedy vysloveně samotného obsahu mastných kyselin známých jako OMEGA-3 tedy.
Hrozí u tuňáka otrava rtutí?
Tato zkáza kvality masa je zčásti lidský fenomén (těžba zlata) a zčásti přírodní události (podmořské sopky). Všechny mořské dravé ryby ale obsahují jistý objem rtuti, jenž se hromadí a je po čase nebezpečná (čím větší ryba a dále v řetězci, tím hůře). Pokud ho do sebe nebudete cpát denně po kilech, tak se v běžných dávkách bát nemusíte.
Shrnuto a podtrženo
Moderní člověk má z rostlinných olejů přebytek pro-zánětlivého OMEGA-6, kterého mají v krvi západní lidé obvykle okolo 1:10–1:17, proti proti-zánětlivému OMEGA-3. Takže využijte znalostí, jenž vám poskytuje moderní věda a online tabulky s jídlem ke svému prospěchu.
Ideální poměr OMEGA-3 a OMEGA-6 by měl být logicky 1:1. A pozor, tyto oleje jsou všude: v cukrovinkách řepkový olej, Fast Food smaží na slunečnicovém, v rybách máte sójový a kukuřičný atd. atd. To vše se zdá být zdravým nebo aspoň neškodným, ale není! Největší obsah OMEGA-3 v rostlinné říší má lněný olej / lněné semínko, ale ten se také stejně nesmí smažit a používat v jiné jak studené kuchyni + muži ho stráví stejně jen s cca 10% efektivitou a ženy se 20% (mají navíc estrogen).
Nejzdravější jsou paradoxně ty nejvíce termo-stabilní a nasycené tuky: sádlo, máslo, kokosový a palmový olej mají skoro vše nasycené, takže jsou proto od tzv. „zdravých“ rostlinných tuků s přebytkem OMEGA-6 stabilní a nepřepalují se proto skoro vůbec.
I jinak zdravý olivový olej se dá smažením proměnit na rakovinotvornou látku. Nezapomínejte, že vaše tělo je spojitá nádoba a nic vám neodpustí!
- Petr Hájek
- Petr rád tráví čas v přírodě, obvykle jako turista. Rád zkouší nové věci z oblasti přežití a to nejen v přírodě, rád testuje nové produkty a objevuje nové značky, které vstoupí na trh s produkty pro přežití. Jeho životní krédo je: "I ten nejhorší den v lese je stále lepší jako ten nejlepší den v práci!".
Přejít do magazínu