Obvykle to v praxi obojí znamená být více
nezávislý na inženýrských sítích všeho druhu (tzv.
život mimo sít / „off grid“). Také to znamená být schopen
přežít nejen
v přírodě, ale také
na farmě a zvládnout zde všechny činnosti. Znamená to též být více připravený na rozličné
přírodní katastrofy typu
tornádo a potopa. A také nebýt závislý na nikom (speciálně
státu) kromě sebe.
Preppeři totiž vědí že je jen otázka času, nežli jim jejich
prepping zajistí
lepší podmínky k přežití, nežli u běžné rodiny, co na to kašle.
Proč se lidé věnují preppingu?
Je to tak nějak naše přirozená součást stejně jako lov – být připravený na nejhorší. Navíc, nejde o nějaké pusté hromadění statků (což je nemoc), ale vidí zde věci více realisticky. Preppeři si kladou otázky typu: „Jak uživím svoji rodinu tehdy, když nebudeme mít k dispozici distribuci jídla nebo žádná práce nebude?“
Preppeři i prepping myslí ovšem nejen na
vlastní budoucnost a budoucnost potomků. Také si ale dávají pozor na věci, které obvykle běžným lidem na mysl nepřijdou. Uvažují,
co by dělali v případě ekonomického kolapsu, přírodní lokální pohromy, chemického útoku, EMP útoku, …
Co je to vlastně prepping?
Ještě před cca 100 lety musel být prepper každý, aby přežil zimu. Moderní distribuční kanály jídla díky laciné naftě se ale postaraly o to, že většina lidí má doma jídlo jen na pár dní a další si není schopná bez státu obstarat.
Preppeři myslí i na dovednosti ohledně pěstování všech plodin, jaké by mohli potřebovat, ale také na vlastní sebeobranu před zloději a mají kontingenční plány pro prakticky každý případ, co by se asi tak mohlo v jejich okolí stát.
Kdo je to vlastně prepper?
V rámci tohoto kontextu kdokoliv, kdo se připravuje na nějaké další události. Obvykle to zahrnuje i znalosti typu péče o zahradu a soběstačnost (mají proto solární panely anebo něco jako metanové generátory tepla z kravských výkalů), ale neváhají se ani bránit, když přijde na věc.
Preppepři nemají ale jen statky hmotné ale i ty duševní. Obvykle mají stejně rozsáhlou znalost o věcech jako sbírku věcí k přežití, vědí totiž, že to jde ruku v ruce a musí zde být vyvážený kompromis a že jedno bez druhého je k ničemu. Neporazí je pak proto ani věci jako krádež identity a kyber-zločin. A mají i několik typů evakuačních zavazadel na různých místech a pravidelně v nich mění jídlo.