Stát Jugoslávie byl založen v roce 1918 hned po ukončení všech dnes nám tak dobře známých událostí První světové války. Království Srbů, Chorvatů a Slovinců se později stalo v roce 1929 královstvím Jugoslávie a to pod vládou krále Alexandra I. V průběhu Druhé světové války byl tento stát okupován vojsky Osy. Tehdy tedy došlo pouze k tomu, že se jako jediný nezávislý stát jediné Chorvatsko mohl odtrhnout od zbytku státu. Protiněmecké / protiokupační hnutí logicky v tomto podhoubí jen jen rostlo, takže nakonec došlo k vytvoření Národní Osvobozenecké Armády (jinými slovy, vzletný název pro místní partyzány). To sice začalo lokalizovaně a v malém, ale časem se rozvinulo v největší odbojové hnutí v evropském měřítku. Právě toto hnutí se navíc postaralo lokálně o Nacisty v letech 1944-1945 a nakonec vše vyústilo v založení zbrusu nové Federální Národní Republiky Jugoslávie v roce 1946. To byla konfederace celkem šesti republik: Bosna, Hercegovina, Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Slovinsko a Srbsko + dvě autonomní provincie Kosovo a Vojvodina. Poté byl stát přejmenován na Socialistickou Federální Republiku Jugoslávie v roce 1963, kdy se známý bývalý místní válečný hrdina Maršál Josip Broz Tito stal jeho prezidentem. Ten zde udělal poměrně kariéru, když uvážíme, že se stal čestným doživotním prezidentem dané oblasti (dříve byl jen premiér). I když všechny lokální republiky a provincie měly svoji vlastní konstituci, nejvyšší soud, parlament, předsedu vlády, atd. atd. , jakékoliv případné přehnané touhy po vyšší národní identitě a autonomii byly Titem obratem potlačeny (nejznámější je jednoznačně událost z let 1970-1971, jenž je známá jako „Chorvatské jaro“, což byl liberalizační proces v Socialistické republice Chorvatsko).
Když pak prezident Tito zemřel v roce 1980, začaly se objevovat některé etnické neshody a konflikty. Nebylo tomu ale dříve jako v roce 1990, kdy se místní republika začala skutečně rozpadat. V červnu 1991 Chorvatsko a Slovinsko vyhlásilo svoji nezávislost na Jugoslávii a v září téhož roku ji vyhlásila i Makedonie. V roce 1992 byla Bosna a Hercegovina uznána většinou evropských států. Každý z těchto států má poté již jen svoji vlastní suverénní historii a cestu dějinami.
Černá Hora a Srbsko zůstaly pospolu i nadále jaké Federální Republika Jugoslávie až do roku 2003. Tehdy byl útvar pro změnu přejmenován na: „Státní unie Srbska a Černé hory“. Tato unie ale vydržela pouhé tři roky a přesně k roku 2006 se Černá Hora oficiálně odtrhla jako „Republika Černá Hora“.
Armáda Jugoslávie byla zpočátku od let 1945. označena JNA („Jugoslovenska Narodna Armija“) a to mezi lety 1945 – 1992. Poté byla označena „Vojska Jugoslavije (VJ)“, a takto zůstala až do roku 2003, kdy se stala pro změnu „Vojska Srbije i Crna Gore“ („Armáda Srbska a Černé Hory).
Jaké maskovací vzorky se používaly mimo jiné v Jugoslávii?
Maskovací vzorek M87 s malými listy byl otestován výzvědnými jednotkami 63. Letecké Brigády a některými dalšími místními vojenskými policiemi. Došlo k tomu mezi lety 1986 až 1988. Je to vzorek shodný s tím, co se nosil ve Slovinsku, jen má jiné barevné odstíny. Nebyl ovšem nikdy oficiálně přijat do výbavy.
Co se týče další variace maskovacího vzorku M89, tak ten započal být v užívání od roku 1990 v JNA. A byl to standardní maskovací vzorek armády v této době až do roku 2003. Vzorek byl používán Bosenskou Srbskou armádou a Srbskými silami v Chorvatsku.
