10 nejčastějších chyb při zimním kempování

Zima chyby neodpouští. Přesto však zimní kempování, bivakování a přespávání v divočině není vyhrazeno jen pro milovníky extrémů nebo účastníky polárních expedic. Vyzkoušet si ho na vlastní kůži může každý. Aby ale všechno proběhlo v pořádku, je důležité dodržovat určitá pravidla a zásady, a hlavně se vyvarovat základních chyb. Které chyby patří mezi nejčastější a jak jim předejít, abyste si své zimní outdoorové dobrodružství užili ve zdraví a v maximální pohodě?

Příprava na zimní kempování v přírodě je tzv. “vyšší dívčí” a je třeba ji vzít trochu poctivě. A hlavně nikdy nepodcenit zimu, vítr, brzké stmívání, rychlejší nástup únavy, složitější orientaci v terénu a další vlivy spojené s dlouhými večery a mrazivými teplotami. Chyby při zimním kempování mohou mít mnohem závažnější důsledky než tytéž při kempování v teplejších měsících. Pokud v zimě cokoli podceníme, může to vést v extrémních případech až k podchlazení či úmrtí, což v žádném případě nechceme riskovat. Jaké jsou tedy nejčastější chyby (nejen!) začátečníků při zimním kempování a jak jim předejít?

1. Špatné vrstvení oblečení

První základní chybou při zimním kempování je špatné vrstvení oblečení. Zde neškodí si připomenout, jak funguje funkční oblečení a jeho jednotlivé vrstvy, tzv. „cibulový model“. 

• 1. vrstva: sací. Spodní prádlo by v zimě mělo pokrývat většinu plochy těla, ne jen „rafinovaně“ zakrývat intimní partie. Hodit se tedy bude funkční nátělník a dlouhé spodky ze syntetického materiálu nebo merino vlny.
  
• 2. vrstva: izolační. Potom tu máme zateplovací vrstvu, kterou bude v oblasti trupu tvořit nejčastěji mikina, například fleecová, případně svetr, ideálně vlněný. Tato vrstva má za úkol nejen hřát, ale současně také odvádět od těla vlhkost, kterou převzala od první vrstvy. Typ mikiny volte podle aktuálních podmínek. Dobrou alternativou je vzít si na sebe dvě tenčí mikiny a v případě oteplení jednu z nich sundat. Prostudujte náš aktuální výběr mikin!
  
• 3. vrstva: svrchní. Poslední vrstva má za úkol chránit před vnějšími vlivy, především větrem, deštěm a sněhem. Tuto vrstvu tvoří funkční bunda, která by měla mít co nejvyšší vodní sloupec pro nízkou propustnost vody zvenku, a současně by měla být prodyšná, aby dobře odváděla vlhkost zevnitř. K tomuto účelu můžete zvolit dobrou zimní bundu. Alternativou může být např. „péřovka“, která je lehká, sbalitelná a dobře zatepluje, není ale odolná vůči vodě. Jako doplněk do špatného počasí se proto dále bude hodit bunda z membránového materiálu, například z GoreTexu, který je odolný vodě, ale zároveň zůstává prodyšný. I bundy z GoreTexu navíc bývají snadno sbalitelné.
  

Zimní kempování nemusí být extrém. Stačí se držet několika důležitých zásad a vyvarovat se základních chyb. Které to jsou?

TIP: Hardshell, softshell, nebo GoreTex? Umíte se mezi nimi zorientovat a vybrat správně? Pokud tápete, odpověď najdete v našem článku.

Ještě se krátce vrátíme k materiálu první vrstvy. Celá sestava spodního prádla by neměla být vyrobena z čisté bavlny, protože ta sice vodu saje, ale neodvádí ji od těla. Jinými slovy pomalu schne a vy byste s v ní v zimě rychle prochladli. Lepší vlastnosti má bavlna v kombinaci se syntetickým funkčním materiálem, například polyesterem. 

Trochu dražší a luxusnější variantou spodního prádla jakožto první vrstvy funkčního oblečení je populární a velice pohodlná merino vlna. Je to přírodní materiál, který hřeje, i když je vlhký, a nezapáchá. Nevýhodou je o něco nižší odolnost, merino oblečení navíc není příliš vhodné na vysoce aerobní aktivity, při kterých se zapotíte, protože potom pomaleji schne. Výborné vlastnosti má merino vlna v kombinaci se syntetikou, takové oblečení v sobě kombinuje výhody obou materiálů.

2. Zpotíte se a zůstanete v mokrém

Zejména pokud se v zimě terénem pohybujete více dní, zbystřete ve chvíli, kdy se zpotíte. Ať už je to v průběhu náročného celodenního pochodu nebo třeba při přípravě večerního ohně či tábořiště, sekání dříví, stavbě přístřešku, kopání záhrabu atd. 

Některé práce můžete samozřejmě provádět pomaleji, ovšem i tak hrozí, že se při zvýšené fyzické aktivitě přehřejete, a navíc při dvacetikilometrovém pochodu tělesné pochody zkrátka neuhlídáte. 

Proto je vhodné na nic nečekat a převléknout se do suchého, jakmile se zastavíte. Budete-li statičtí, ve vlhkém oblečení rychle prochladnete a hrozí vám podchlazení, případně pár dní až týdnů ležení v posteli.

3. Teplotní údaje na spacáku jsou pro vás bernou mincí

Teplotní údaje uvedené výrobcem spacích pytlů bývají pouze orientační a nemohou proto být bernou mincí, na kterou se můžete spoléhat. U každého spacáku, který na Rigad.cz prodáváme, je samozřejmě uvedena komfortní teplota a tento údaj byste měli přizpůsobit aktuálnímu počasí, respektive nejnižší teplotě v průběhu noci.

Jenže… nežijeme v laboratorních podmínkách a záleží i na dalších faktorech. Například na rychlosti větru, který může pocitovou teplotu snižovat klidně i o pět a více stupňů. Nebo na vlhkosti, která vám může výrazně zkomplikovat situaci. Anebo prostě na tom, co si do spacáku oblečete. 

A tak když v předpovědi hlásí noční teploty okolo -5 °C a vy máte spacák do -5 °C, raději si spaní pod širákem rozmyslete, případně vezměte v úvahu i „externality“, tedy jakési „vedlejší“ faktory a přibalte si dobrou vložku do spacáku.

TIP: Přečtěte si, jak se pohodlně vyspat ve spacáku v chladném počasí.

Důležité vybavení, které přes noc nemůže zůstat na mrazu, si přibalte do spacáku. Týká se to např. filtru na vodu, elektroniky a baterií nebo čelovky.

4. Podceníte výběr karimatky

• Tip č. 1: vhodná karimatka

Nejen spacák, ale i výběr karimatky byste měli přizpůsobit venkovní teplotě a celkové situaci. Pokud se chystáte spát na sněhu, měl by tomu odpovídat i typ karimatky a její vlastnosti. Po karimatce do zimních podmínek chceme především to, aby dobře izolovala a nenasakovala vlhkostí.

Samotný spacák totiž sám o sobě nehřeje, ale „vytápí“ se tělesným teplem. Jenže pro správnou izolaci je třeba, aby mezi tělem a spacákem zůstal nějaký volný prostor, jakási vzduchová vrstvička, která zabrání přenosu tepla směrem ven. Při spaní na zemi přirozeně tlačíte na podložku, takže tato vrstvička po vaším tělem zmizí. Zespodu tak uniká nejvíce tepla, a to je velký problém ve chvíli, kdy nemáte karimatku, která skutečně dobře izoluje. Ideální jsou pro tyto účely karimatky nafukovací a samonafukovací, protože vzduch je (po vakuu, které v terénu nevytvoříte) nejlepší izolant.

• Tip č. 2: Nafukujte správně

A s karimatkou souvisí ještě jeden problém, který se nejvíce projeví právě v zimě, a to je nafukování ústy. Při nafukování karimatky ústy totiž dovnitř dostáváte vlhkost, která se začne kondenzovat a způsobí, že podložka, na níž budete ležet, bude zkrátka chladnější, než by mohla být. Tím se celkově zhorší její vlastnosti a už nebude tak efektivní v teplotách, na které je normována.

Proto je zvláště v zimě vhodné mít s sebou na cesty sbalenou pumpu, která karimatku naplní suchým vzduchem. Nešíří se tak plíseň, vlhkost ani chlad. A navíc je nafukování karimatky pumpou mnohem pohodlnější než její nafukování ústy.

• Tip č. 3: Nedýchejte si do spacáku

A když už jsme u té vlhkosti, kromě dýchání do karimatky se pokuste nedýchat ani do spacáku. Dýchání do spacáku se v danou chvíli může zdát jako dobrý nápad – zahřeje vás to a vy se cítíte lépe. Jenže jak jsme si řekli, dech obsahuje částečky vlhkosti, které postupně začnou kondenzovat, a vy se možná přestanete cítit příjemně. I v dobrém spacáku vám najednou začne být chladno.

5. I polštářek se počítá

Vypadá to jako detail, ale i výběr správného polštářku pod hlavu hraje v zimě svoji roli. I někteří ostřílení zálesáci si místo polštářku sbalí na cestu… no vlastně nic navíc. Je skvělé nenosit ve svém zavazadle ani gram navíc, ale ne vždycky je přísný minimalismus ku prospěchu věci. Kvalitní spánek je důležitý pro dočerpání energie.

Bunda srolovaná pod hlavou vám plnohodnotný spánek rozhodně nezajistí. Moderní outdoorové polštářky bývají tak lehké a skladné, že jejich přítomnost ve spacáku ani nezaznamenáte. Na druhou stranu vám tyto polštářky pomohou izolovat se od země v oblasti krku a hlavy a navíc vám zajistí pohodlnější spánek, který ocení zejména vaše páteř. 

Pozor: u nafukovacích polštářků vzniká zvlášť v zimě při nafukování ústy stejný problém jako v případě karimatky (jak jsme popsali v bodě č. 4). Existují však i polštářky, které nafukovací nejsou.

6. Nezahříváte vybavení, které to potřebuje

V zimě je logicky zima, tedy často i mráz. A mráz mnohému vybavení škodí. Určitě škodí vodním filtrům, zejména těm, které jste den předtím používali a jsou ještě plné vody. A vodní filtr není právě laciná záležitost. Pokud si s sebou vezete na zimní výlet právě tento kousek vybavení, rozhodně si ho na noc přibalte do spacáku. Stejně jako baterie k jakékoliv elektronice, ať už hovoříme o smartphonu, fotoaparátu nebo třeba čelovce.

7. Zalezete do spacáku prokřehlí

Spací pytel není ohřívač. Prakticky v každém článku, který se týká spacáků, opakujeme stále ten stejný základní fakt – že spací pytel sám o sobě nehřeje, pouze izoluje a udržuje uvnitř tělesné teplo (nebo tělesnou zimu). Pokud do spacáku vlezete prokřehlí, bude trvat déle, než se zahřejete. Jakmile navíc omezíte pohyb, může vám začít být i pocitově ještě větší zima než předtím. Proto doporučujeme před spaním trochu lehkého pohybu – ale zas ne tak, abyste se zpotili. Zacvičte si nebo si nachystejte dřevo na ranní oheň.

Alternativou je ohřát vodu do lahve na pití a tu zabalit do nějakého kousku oblečení, například do ponožek. Díky tomu můžete mít ve spacáku něco jako malý ohřívač. A než láhev vychladne, vy už budete zahřátí. Dávejte ovšem pozor na to, aby láhev dobře těsnila, jinak byste mohli natropit víc škody než užitku a vodu si rozlít po spacáku.

Nechte přes noc aspoň některé větrací otvory stanu otevřené. Zabráníte tím kondenzaci vlhkosti uvnitř stanu a pocitovému snížení teploty.

8. Zalezete do spacáku ve zpoceném oblečení

O nebezpečí zpoceného oblečení jsme už hovořili, ale upozornit musíme ještě na jeden problém, který s tím souvisí, a sice komplikace, které mohou nastat, když mokří či zpocení zalezete do spacáku. Opět zde hrozí prochladnutí a můžete to odskákat několika dny až týdny v posteli. 

Jestliže se tedy chystáte spát venku, nezapomeňte si přibalit i suché oblečení do spacáku, abyste mohli spát v suchu. Ať už máte sebekvalitnější spacák, vždy se do něj v zimě oblečte, ideálně do celotělového spodního prádla z (merino) vlny. Pokud vám bude stále zima, navrstvěte vnější vrstvy oblečení na spacák zvenku.

9. Spíte bez čepice

Ano, i toto patří k častým základním chybám. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení není hlava tím místem, odkud odchází nejvíce tepla, ale určité teplo tudy přece jen odejde – teplo z těla odchází celým jeho povrchem víceméně rovnoměrně, to znamená i povrchem hlavy. 

Pokud se zabalíte do spacáku, ale hlavu necháte odkrytou, může vám být i tak zima a navíc se připravujete o cenné tělesné teplo, které se vám ještě do rána může hodit. Takže čepici sebou, a ideálně ne bavlněnou, protože v té vám v mrazivých teplotách bude pravděpodobně zima.

10. Neprodyšně uzavřete stan

Jestliže v zimě spíte ve stanu, jeho neprodyšné uzavření se zdá na první pohled jako dobrý nápad – získáte izolační vrstvu navíc a nebude vám tak chladno. Jenže opět tu máme již zmíněný problém s kondenzací vlhkosti z dechu. Výsledkem je zvýšená vzdušná vlhkost uvnitř stanu a nakonec i pocitově nižší teplota. Nechte tedy při spaní ve stanu otevřené aspoň některé ventilační otvory. Kondenzovaná vlhkost z dechu tak bude moci odcházet mimo stan a vy tak možná trochu paradoxně neprochladnete tak rychle.

Závěrem

Jak vidno, lze se při zimním kempování dopustit množství chyb, přestože máte kvalitní vybavení i zkušenosti z minulosti. Výše uvedený seznam přirozeně není všeobjímající – určitě sami přijdete na další chyby, případně jste na ně už přišli přímo v terénu. 

A pokud se v zimě nechystáte venku spát, ale raději preferujete jednodenní výlety, potom si můžete přečíst jeden z našich starších článků, který je zaměřený na nejčastější chyby, které děláme při zimní turistice.