Bráno přísně z historického hlediska, pojem „baterie“ označuje v naší civilizaci sadu elektrochemických článků, jenž spojuje určitá velikostní série. Dnes je význam ještě volnější, protože nám k tomu všemu ještě přibyly tisíce a tisíce variací baterií typu Li-Ion a Li-Pol ve spotřebitelské, státní, vědecké, vojenské, … technice. Vždy je pro baterii ale typické to, že je vyrobena tak, aby poskytovala svému majiteli právě dva vývody pro přesné založení do určitého produktu a pak jej napájela po delší či kratší čas i bez přítomnosti elektrické sítě.
Historie malých vyměnitelných baterií všech představitelných typů je ale i tak dlouhá. Dokonce natolik dlouhá, že vedla k tomu, že různé státy a firmy měly ještě před vznikem a aktivním působením organizací jako je Iternternational Electrotechnical Commission (IEC) a American National Standards Institute (ANSI) na trhu mnoho standardů soupeřících o zákazníka. Dnes je naštěstí na tomto trhu již relativně přehledná situace a zákazník se nemusí bát nákupu kdekoliv na Zemi a nemusí řešit, zda budou skutečně 100% fyzicky zaměnitelné s typem zakoupeným jindy a jiným. Tedy většinou – viz další bod…
Jaký bateriový standard dnes všude platí?
Co se týče aktuálních IEC standardů a přenosných nenabíjecích článků, tak platí IEC standard s číslem 60086. Relevantní standardy pro USA zase zahrnují ANSI C18 série a vytváří a vynucuje je organizace US National Electrical Manufacturers Association (NEMA).
Oba standardy spojuje řada částí, jenž jsou jim společné (v první řadě jsou to celkem pochopitelně shodné rozměry, pak však také i bezpečnost a základní funkce). Standardizace podle IEC a ANSI se ovšem nepřekrývá na 100%, ale i zde doufejme zažijí rozumu a domluví se – když už máme shodný závit pro stojánky u fotoaparátů a nabíječky pro mobilní telefony, proč by nemohly být i baterie?
To nejhorší co se vám upřímně může dnes stát při větším nákupu v zámoří je tedy prakticky jen to, že si člověk musí vzít tabulku, aby případně věděl, jak a co se (ne)překrývá produktově.
Je trochu paradoxní, že standardizovány jsou již cele i články pro automobily (olověné kyselinové), osvětlovací a zápalné a přitom běžné baterie ještě ne! Záhada…
Jaká nestandardní jména se u baterií vyskytují?
Výrobci baterií je často označují všelijakými svými kódy a zkratkami (zejména v knoflíkových bateriích je dnes dodnes stále ještě solidní nepořádek – tak třeba International standard IEC 60086-3 definuje jasně alfanumerický systém pro „Hodinkové baterie“. Jejich výrobci ale běžně označují tyto kusy mnoha jmény: tak třeba – článek, co by se měl korektně podle IEC normy jmenovat LR1154 se běžně označuje též i jako AG13, LR44, 357, A76, … a dalšími jmény. To určitě na přehlednosti trhu (tím méně zákazníka!) nepřidává…
Z pohledu výrobce je to samozřejmě ideální situace. Stačí, aby na svůj produkt (klidně náhodné běžné dálkové ovládání) napsali něco jako: „Po dosloužení vyměňte za baterii typu CX472“ a již netuší, že si pořídí článek konkrétního výrobce (jako ten aktuální) a přitom si tam mohou dát jakýkoliv typově stejný.
Jaké typy chemických reakcí se dnes u spotřebitelských baterií používají?
Napětí baterie závisí na tom, jaké materiály jsou uvnitř a z čeho je vyrobená a nikoliv na tom, jak moc je velká nebo drobná. Vezměme si pro příklad AA článek. Ten má v alkalické verzi napětí 1,5 Voltu, nabíjitelné AA jsou typu NiCd (nikl-kadmiové články) a NiMH (nikl-metal-hydridové) a shodně mají dva poslední jen napětí 1,25 Voltu. To některým produktům vadí (kuchyňské hodiny se teoreticky mohou zpomalovat), jiným ne (digitální fotoaparáty).
V moderní době se ovšem zdaleka nejčastěji setkáme na trhu s články uhlíkovo-zinkovými, alkalickými a lithiovými. Donedávna byli v produkci i typu rtuťové (cca od roku 1940 do 1990 a dávaly napětí 1,35 Voltu, ale byly staženy, protože když se k nim nechováte s respektem, infikují okolí). Dnes je už dávno nahradily články zinko-vzdušné, co dávají napětí nachlup stejné.
Plná bateriová moderní specifikace vždy zcela přesně proto udává nejenom rozměr, tvar, ale i chemii uvnitř (a tím pádem i napětí na jeden článek logicky) a i počet článků uvnitř: tak třeba typ CR123 je vždy Li-MnO2 (lithiový) a specifického unikátního rozměru k tomu.
Jak jsou na tom moderní baterie se zaměnitelností?
Cílem zákazníka je samozřejmě zaměnitelnost dokonalá, ba 100%, ale praxe je málokdo tak bezproblémová. Tak třeba: baterie typu 18650 může mít u rozdílných dvou výrobců rozdílné i rozměry knoflíku nahoře, což může vést k nekompatibilitě mezi jednotlivými zařízeními. Když budete mít štěstí, dá se u zařízení článek vyměnit za jiný s pomocí snadno rozpojitelné a zapojitelné koncovky, když smůlu, tak ten „špatný“ bude vypadávat a bude nutné jej v extrémní situaci připájet ručně nebo jinak zafixovat (kupříkladu papír vespod na příliš tenký Li-Ion v mobilu, co nedosáhne na kontakty je dobrý příklad).
Před jakoukoliv výměnou a instalací náhradních článků je proto nutné si důkladně vše prohlédnout a ujistit se, že nějaká příliš plochá vodivá strana nebude dělat neplechu a že jejich rozměry jsou co nejvíce podobné originálu.
- Petr Hájek
- Petr rád tráví čas v přírodě, obvykle jako turista. Rád zkouší nové věci z oblasti přežití a to nejen v přírodě, rád testuje nové produkty a objevuje nové značky, které vstoupí na trh s produkty pro přežití. Jeho životní krédo je: "I ten nejhorší den v lese je stále lepší jako ten nejlepší den v práci!".
Přejít do magazínu