Sortiment

Jaké láhve na vodu jsou nejlepší?

14.08.2019 | Rady a tipy | Petr Hájek | Doba čtení: 4 minuty
Nalezeno v magazínu (0)
Nalezeno ve slovníku (0)
Bohužel, na zadaný dotaz jsme nic nenašli.

Dnes se pokusíme položit si zapeklitou otázku, jaké láhve na pití jsou nejlepším kompromisem kvality, ceny, váhy a přesto i dostatku objemu. Řada lidí dnes totiž stále tahá po lesích recyklovatelné jednorázové vodní láhve, které se takto samozřejmě používat nesmí!

Muž a žena pijí vodu z láhve

 „I když vám možná vyhovuje typ lahve i obsahu určitého typu, u vaší rodiny to tak být nemusí. Speciálně je pak třeba sledovat, co a jak pijí děti, což je tím důležitější, čím mladší dotyčný je.“

Proč zvolit vždy BPA free láhev mezi plasty?

Plastické vodní láhve / láhve na pití jsou dobrou volbou pro řadu krátkodobých využití ze strany většiny moderních uživatel. Jsou pohodlné a dostupné ve většině obchodů. Obvykle je ale lepší nechávat je na co nejchladnějším místě, aby voda v nich nedostala známý plastový „došmak“.

Jde o (bráno aspoň z hlediska váhy) o to nejlehčí řešení jaké dnes máte k dispozici. Jak je ale plast místy tenký, může zde být náchylný na prasknutí, popíchnutí kamenem, plotem, stanovým kolíkem či na podobnou nehodu.

Každý na světě dnes ví i to, že známé recyklovatelné vodní láhve jednorázového typu z obchodu je možné použít jen jednou, jinak se z nich garantovaně uvolňují chemikálie.   (Jsou šílenci, co vaří vodu na ohni přímo v nich, ale určitě vám to nedoporučujeme. Jsou na jedno použití a tečka!

Připomínáme, že BPA (Bisphenol A) je toxická látka s jejíž pomocí se plasty a tmely / pryskyřice vyrábí. Ale žádný z výrobců ji nadále nepoužívá a tím méně v BPA-free láhvi. To ale jistě neznamená, že nepoužili jinou komponentu, kterou zatím ještě nestihli zakázat. Rozhodně pochybujeme, že to nadále výrobci dělají v ekologicky čistém mléku či borůvkové šťávě…

PETE (polyethylen-tereftalát) je dnes považován za bezpečný pro vodu, sodovky a džusy.

Když skladujete plastové recyklovatelné lahve, tak používejte samozřejmě zásadně metodu, jenž zajistí, aby nejstarší byla vypita první.

Jaké jsou ocelové láhve na pití?

Jde o velmi vytrvalý materiál, jenž je běžnými lidskými cestami obvykle nemožné jakkoliv rozbít (či snad jen ohnout).

Ocel je stále poměrně lehká a to tím spíše, když si uvědomíme, že je tak odolná a navíc ani nereziví.

Tekutiny zde navíc zůstanou déle chladné ve srovnání s hliníkem. I tento malý zádrhel se u nich dá ale vyřešit dvojitou stěnou s vakuem.

V nouzi se dá voda uvařit přímo v láhvi na ohni (raději se podívejte do návodu, co to udělá s případnými barvami a potisky). A láhev se dá (na rozdíl od plastu) pověsit / položit přímo na oheň.

Většina lidí říká, že voda chutná lépe, když ji pijete právě z nerezové láhve (i když, zdaleka nejlepší je v tom staré dobré sklo)

U ocele také nehrozí (tedy když nepočítáme jejich obvykle stále plastové vršky, barvy a potisky), že byste spolkli nějaké chemikálie ze zdí lahve časem se zde hromadící.

Jsou dnes skleněné láhve na pití stále dobré?

Pokud jste citliví na chuť, je to ta zdaleka nejlepší volba, protože nemají absolutně žádnou sekundární chuť.

I sklo má ale své nevýhody: sklo je těžké a může se rozbít (možná je to pro vás výhoda, protože rozbitá láhev se dá použít k výrobě ostrého improvizovaného nože a hrotů na šípy třeba).

Ve skle se také můžete těšit z toho, že vám zde déle vydrží věci teplé a studené. Sklo dnes také patří k materiálům velmi levným. Kdo nechce opravdu o plastech ani slyšet, může zde namísto špuntu tradičního šroubovacího použít zábrusový tvořený opět výhradně sklem.

K jejich výhodám patří i to, že je můžete dát na Slunce a po pár dnech vám vydezinfikuje Slunce vodu díky svým paprskům. To je metoda, jenž se používá v řadě zemí třetího světa. Vyžaduje ale (celkem logicky) slunečné počasí.

Jaké jsou hliníkové láhve na pití?

Co se týče hliníkových láhví, tak ty váží patrně nejméně. Určitě mnohem méně jako sklo i ocel. Jsou tedy dobrou volbou tehdy, když šetříte každý gram na opravdu hodně dlouhých pochodech.

Stejně jako v ocelových a skleněných, dá se v i nich uvařit voda, ale raději nic jiného (určitě si v něm nedělejte standardně nudle), protože hliník se obvykle uvolňuje ze stěn do vody s jiným než neutrálním pH. To se výrobci snaží řešit speciálními povrchy a emulzemi, jenž tomu zabraňují, ale jelikož jen málokdo má možnost si to ověřit a otestovat jsa zkušený ocelář a chemik, nezbude, nežli důvěřovat výrobci…

Hliník je robustní materiál a vydrží téměř totéž co ocel, maximálně se vám povede jej někde trochu ohnout.

Většina hliníkových lahví na pití je opět BPA free.

Autor článku
Petr Hájek
Petr rád tráví čas v přírodě, obvykle jako turista. Rád zkouší nové věci z oblasti přežití a to nejen v přírodě, rád testuje nové produkty a objevuje nové značky, které vstoupí na trh s produkty pro přežití. Jeho životní krédo je: "I ten nejhorší den v lese je stále lepší jako ten nejlepší den v práci!".
Přejít do magazínu
Obsah článku

Líbí se Vám článek?