Akce - snížena minimální hodnota pro dopravu zdarma - nad 500 Kč! Více informací
Assortment

Přelidnění vs. survival aneb, co vše se může brzy pokazit v naší civilizaci

3/17/2018 | Zábava, volné chvíle | Hájek Petr | Doba čtení: 7 minut
Found in magazine (0)
Nalezeno ve slovníku (0)
Unfortunately, we haven't found any answer to your inquiry.

Proč je nutné být co nejvíce soběstačný? Jelikož jedině tehdy si člověk může říci, že pro své přežití udělal opravu vše. Firmy (a potažmo i státy), co mají z člověka peníze si to samozřejmě nepřejí, jelikož jen tak jej udrží ve strachu a mají z něj zajištěný stálý zisk.

Město, přelidnění

 Moderní civilizace je závislá na tolika věcech, že je to až neuvěřitelné, je doslova jako orchidej, která vyrazila víceméně náhodou a drží se naživu jen díky špinavým zdrojům a trikům, jak podvést přírodu (a potažmo i její zákony drsně uplatňované u jiných druhů) z naší strany.

Lidské civilizaci se podařilo přírodu doslova znásilnit prakticky ve všech věcech: spousta lidí, co by dříve nepřežila, to dnes díky lidské inteligenci dokáže (jako třeba autor článku na slepé střevo). Někde je to věc úžasná (věda a zdraví), jinde zase maximálně nepřirozená (velkochovy zvířat namátkou, ať nám nikdo netvrdí, že je normální, aby slepice v životě neviděla Slunce a žila v půlmetrovém kotci, kde se ani nepostaví pořádně, natož projde!). A stejně tak člověk ignoruje své původní přirozené možnosti, co se obživy a civilizace týče. Země může totiž zvládnout jen určitý počet nějakého typu živočichů bez toho, aniž by vyčerpala svoje zdroje.

Paradoxem je, že naše civilizace přežila určitá období v historii Země doslova omylem (zůstalo nás pár tisíc v nejhorší lidské fázi), ale rychle se z toho člověk dostal a vzpamatoval, nakonec, posuďte sami:

  • V roce 2000 před naším letopočtem bylo lidí 27 000 000.
  • V roce „nula“ nás bylo již 200 000 000.
  • Před sto lety nás byla 1 000 000 000.
  • Dnes nás už je 7 500 000 000. A to není konec samozřejmě!

Každý, kdo se o neuvěřitelném růstu lidské civilizace dozví, musí se nutně zastavit a zamyslet. Jak dlouho to celé ještě bude udržitelné?

Jinými slovy a stručně shrnuto: jaký je právě váš záložní plán pro situaci, kdy budete nuceni přežít sami ze svých zdrojů? Pokud jej nemáte, možná je čas si nějaký promyslet? Že by nějaké malé hospodářství, sad a les poblíž? Výborný nápad! Určitě lepší volba, jak skříň plná zbraní a žádné zdroje (většina lokálních polo-prepperů). A určitě lepší volba jak průměrný americký prepper vážící 150 kg a plánující si své konzervové království ochránit AR15.

O co vše tedy kdokoliv z nás může přijít skutečně stejně rychle, jako si přečte titulek v novinách?

Pěstování, zemědělství

 Stát se soběstačným farmářem není jednoduché a to tím spíše, když uvážíme, že moderní příručky se omezují na informace typu „Posypte vše fungicidem XXX v době YYY“, takže kdo chce opravdu spolehlivé a udržitelné informace, musí zapátrat ve starých almanaších, ročenkách a farmářských katalozích aspoň sto let starých. Smiřte se rovněž s tím, že některé věci prostě bez hnojiv nevypěstujete v takovém objemu, aby se vám to vyplatilo… (To je vhodné, ba nutné, zkusit již nyní!)

Masivní zemědělství

Aktuálně je na západě méně jak 1 % lidí, co jsou farmáři a méně jak 2 % žijí na farmě. To je opravdu šokující a stejně šokující to bude pro běžné lidi, kteří budou jednoho dne nuceni se starat sami o sebe (popřípadě platit absurdní částky). A to rychle…

Aktuálně jen v USA přesně 9 % (z tohoto 1 % farmářů) je schopno vyprodukovat zde 75 % veškerého jídla, co USA potřebuje. To samozřejmě naznačuje, jak moc je na civilizaci a jednotlivých profesích tlak, aby přežila. Problém ale je, že moderní zemědělství není bez chemikálií udržitelné – ani ten nejlepší mistr světa v pěstování nic nesvede, když nemá moderní traktory, vyšlechtěné plodiny, hnojiva, fungicidy, pesticidy, … Bez všech těchto věcí by samozřejmě vše bylo zpět na úrovni let 19-18. století, kdy ještě nebyly traktory a hnojiva a na vše se používal jen chlévský hnůj a poctivá ruční práce.

Dnes to vše zatím ještě problém není, jelikož tu máme věc další:

Distribuční kanály a celosvětovou distribuci

Pokud je dnes někde nějaký problém, až tak moc to nevadí, nakonec, vždycky se tam může vydat nějaké to nákladní letadlo nebo kontejnerová loď (další tuny a tuny nafty a benzínu).

Levná energie a technologie nám umožňuje proplést svět distribučními kanály, jenž nám dopraví zboží odkudkoliv ze světa doslova za den. Všechny tyto moderní distribuční kanály samozřejmě využívají nafty ve všech formách – určitě tu nikdo již nemá parní stroje nebo spřežení volů.

A jedině existence distribučních kanálů dnes umožňuje, aby lidé žili v jiných (a z hlediska přírody opět maximálně) nepřirozených strukturách (megapolis a hyper-megapolis s miliony až desítkami milionů lidí).

Obdobně jako krev umožňuje život vám, stejně tak zboží a energie vdechuje život nám všem jakožto celé civilizaci.

Farmaření, zemědělství

 Zkuste se někdy na vteřinu zastavit a zamyslet se nad otázkou, pro co má člověk od přírody spíše předpoklady a nadání? Ku hromadění virtuálních financí a statků uložených kdesi na disku ministerstva jako pár magnetických informací nebo spíše k žití přirozeně (!) a v souladu s přírodou? Nevypadá to, že by lidé kvůli civilizaci byli dnes až tak o moc šťastnější (viz dnešní polykání antidepresiv ve velkém v západní „moderní“ civilizaci)!

Moderní medicína

Jedním z největších úspěchů lidstva všech dob byl objev antibiotik v roce 1940. A poté došlo k jejich masové produkci v řadě forem. Je logické a zřejmé, že moderní péče a léčiva (opět – bez elektřiny a nafty nedostupné ale) posunuly hranice života běžného člověka o pěkných pár desetiletí dále.

Jsou jisté věci, pro které se dá nalézt v přírodě alternativa (tak třeba na bolest se dá použít jak známo, odvar z vrbové kůry). Ale jsou jisté věci, se kterými nic neudělají ani ty nejlepší bylinky světa – třeba taková nemoc z ozáření, otrava těžkými kovy, …

Když se nad tím zamyslíte, není to tak dávno (určitě máte / znáte v okolí nějakého důchodce, co zažil válku), co nás mohlo zabít i to nejhloupější říznutí se nožem do ruky namátkou při loupání brambor.

Pole

 I když by se to tak na první pohled možná někomu zdálo, ono přežití člověka není jen o jídlu, člověk má i jiné potřeby, jako třeba šaty. Stát se soběstačným i v jejich výrobě a zpracování (len, konopí, ...), to je výzva, která vydá na celý život, ale o to větší pak musí být uspokojení těch, co to zvládnou. Ten pocit absolutní nezávislosti musí být prostě dokonalý!

Energie

Civilizace je na energii stejně náročná, jako vaše PC: kdyby tu nebyla laciná energie, nebyla by tu ani žádná civilizace. Dnes se většina lidí uživí jedině díky tomu, že má k dispozici (relativně) levnou naftu, díky které dnes máme prakticky všechny produkty: plasty (většina oblečení), hnojiva na pole, oleje do aut i pro traktory, léky, … Suma sumárum, vše, na čem stojí moderní civilizace a její (jen zdánlivý nekonečný růst, nakonec, již jsme dle řady analýz za tzv. Peak Oil / Ropným Zlomem – viz. článek na wikipedii), takže aktuálně nás již čeká jen sestupný trend

Nafta i jiná paliva jsou dnes stále dražší, protože je stále náročnější je dostat k civilizaci lacino. Už nejsou zkrátka žádná „snadná“ naleziště. A není důležité se hádat o to, jestli je hodnota nějakého ekonomického ukazatele taková či ropa vydrží v nějakém místě o pár let déle. Trend je jasný (stále dražší ropa nakonec jen pro pár vyvolených), ale přesto na to moderní státy doslova „kašlou“ a neřeší to – vy byste ale určitě měli!

A totéž bohužel platí i pro naše elektrické sítě. Moderní člověk bez elektřiny neudělá prakticky nic: nezabaví se (TV, hry, počítače, internet, …), nemůže pracovat, jelikož většina moderních nástrojů je elektrických (štípačky, vrtačky, ...), a tak podobně.

Jaká je přirozená a optimální rovnováha lidí?

Najít na tuto otázku odpověď není nic lehkého. Kdybychom ale odhlédli od veškerých moderních udělátek, technologií, zlepšováků a „survivalových lidských zkratek“, tak nutně zjistíme, že nejpřirozenější a nejvíce udržitelný je pro lidi návrat k drobnému hospodaření, jak bylo běžné v 19. století. Máme již jednou svojí historií ověřené, že je to schůdná cesta a ať se nám to líbí nebo ne, jednou se k ní vrátit prostě budeme muset (z ropy se stává luxus pro pár, nikoliv nárok všech).

Snažit se být závislý na čím dále tím méně věcí z civilizace je asi jediná cesta, jak se s tím vyrovnat a „nezbláznit se“ pak z rapidního skoku v úrovni života jako většina z nás za pár desítek let. Mírně humorné na tom celém je, že lidé již žijící si odděleným způsobem života si kolikrát ani nevšimnou, že jsou vlastně oddělení od civilizace (a nepropadají kvůli tomu hned depresi) kvůli sněhu na pár týdnů třeba, jako se to stává „normálním“ občanům. Právě k tomu totiž došlo v roce 1978 během natáčení první survivalové show vůbecLiving in the Past“: lidé zde si ani nevšimli kalamity a nedostupnosti jídla venku, protože se přepnuli na survivalový zimní režim z vlastních zdrojů již dávno.

Autor článku
Hájek Petr
Article labels
Přejít do magazínu
Obsah článku

Líbí se Vám článek?