Proč je dobré nepodceňovat výběr obuvi? Jaké materiály si zvolit? S membránou nebo bez? A co podešev? Na všechny tyto otázky a ještě více si odpovíme v následujícím článku věnujícímu se komplexnímu seznámení se s obuví. Takže, připravte si dobrou kávu a jdeme na to…
Noha jako stavební základ člověka
Nohy, jakožto náš pohybový aparát, můžeme přirovnat k základům domu. Pokud základům věnujeme pozornost, celá konstrukce postavená na těchto základech bude bez problémů fungovat desítky let. Pokud však základy zanedbáme, můžeme se později setkat s problémy. Stejně tak je to u nohou. Už od raných dětských let se noha vyvíjí a nevhodná obuv může způsobit problémy, které se projeví až mnohem později.
Výběr vhodné obuvi v průběhu času může zamezit problémům s klouby (kyčle, kolena), ale taktéž má dopad na správný vývoj páteře (různé druhy vychýlení obratlů, křivá páteř apod). Není tajemstvím, že nevhodná obuv způsobuje bolesti hlavy, svalů, zad, kloubů a má budoucí dopad na naše zdraví. Rozhodně tedy není radno podceňovat výběr obuvi a vybírat obuv bez kompromisů.
Noha se formuje již od raných dětských let. Kvalitní výběr obuvi je prevencí pozdějších problémů, které se mohou projevit až za desítky let. Dlouhodobé užívání nevhodné obuvi však deformuje nohu i v dospělosti.
Základní rozdělení obuvi
Obuv, se kterou se na trhu setkáme můžeme rozdělit do následujících kategorií:
- Volnočasová obuv (městská, outdoorová)
- Zdravotní obuv (v našem článku se touto kategorií zabývat nebudeme)
My se na trhu nejčastěji setkáváme právě s prvními třemi kategoriemi a právě na tyto kategorie se v následujících odstavcích zaměříme + zabrousíme i do kategorie speciální obuvi.
Volnočasová obuv
Jak již plyne z názvu, jedná o obuv pro využití ve volném čase a do této kategorie můžeme řadit běžnou vycházkovou obuv (neboli městskou), ale taktéž obuv outdoorovou a to nejčastěji ve verzich polobotka a kotník. Výrobců a prodejců této obuvi je na trhu jako máku a tak si řekneme, na co se u této obuvi zaměřit.
Vycházková obuv by měla být lehká, prodyšná a dobře tlumící energii v patě (při došlapu), a to z důvodů, že plochy, které se s touto obuví dostávají do kontaktu jsou převážně tvrdého charakteru (beton, dlažba, asfalt apod.)
Naopak nevhodnou obuví pro pohyb na těchto površích je obuv typu barefoot, jejíž charakteristikou je velmi tenká podešev. Otřesy, které vznikají při nošení této obuvi se kvůli velmi nízké schopnosti tlumení přenášení do kotníků, kolen, kyčlí a zad což může mít za následek bolesti nohou, zad, hlavy, ale i rychlejší opotřebení kloubních chrupavek. Barefoot obuv je naopak doporučena na přírodních površích, kde dochází k aktivaci svalů nohy a její ‘zesílení’. I přes to je potřeba nosit tento typ obuvi s mírou.
Pro horké letní dny je vhodná obuv s vysokou prodyšností, ideálně textilním svrškem. Zde např. tenisky Altama
Můžeme doporučit tuto obuv brát s sebou jako kombinaci k outdoorové obuvi při jejím delším užívání, kdy se při odpočinku budete moci přezout a noha si tak mnohem lépe uvolní, prokrví se a připraví na další zátěž.
Běžnou městskou obuv volte podle vašich preferencí, kdy doporučujeme vybírat obuv jak podle ročního období, tak i podle potivosti nohou (pro ty uživatele, jimž se potí nohy více, doporučujeme spíše obuv prodyšnější, například z textilních materiálů, než obuv koženou (obzvláště v horkých dnech). Noha vám za to poděkuje.
U outdoorové obuvi je to již komplexnější téma a probereme si jej níže.
Outdoorová obuv
Téma outdoorové obuvi je tak obsáhlé, že by vydalo na samotnou knihu, nicméně základní parametry a vlastnosti si můžeme představit i stručnější formou.
Outdoorovou obuv si zásadně vybíráme podle prostředí a ročního období, ve kterém tuto obuv budeme používat.
Na běžné procházky po turistických stezkách nám bude stačit lehká nízká obuv (polobotka) z textilních materiálů, případné kombinace textil/kůže nebo textil/syntetika a podešev s dezénem, který nám zajistí stabilitu a dobrou trakci na lesních stezkách apod.
Obuv a její podešev volíme podle prostředí, ve kterém se budeme pohybovat. Pro pohyb v přírodě volíme členitý dezén s větší hloubkou a dobrou trakcí. Do města bude stačit obuv bez výrazného dezénu. Nezapomeňte však na schopnost tlumení energie v patě.
Na horskou turistiku, vícedenní trek v různých prostředích, doporučujeme obuv kotníkovou, která nám zajistí vyšší stabilitu nohy a předejde případným podvrtnutím v terénu, z materiálů které nám zajistí odolnost proti povětrnostním vlivům (déšť, mokrá tráva, bláto…). Nejčastěji se bude jednat o kůži (lícová, broušená - o těchto materiálech si řekneme více v samostatné sekci níže) nebo kombinace materiálů v případě, že se jedná o obuv s membránou.
A zde jistě přijde jedna z hlavních otázek. Zvolit tedy obuv s membránou nebo bez?
Základem membrány je její konstrukce. Jednoduše řečeno, molekuly vody neproniknou přes membránu dovnitř obuvi, ale molekuly páry, které jsou menší, proniknou vně obuvi a tudíž noha může dýchat. Bohužel je tu ALE.
Obuv se neskládá pouze z membrány, ale jedná se o tzv ‘sandwichovou’ konstrukci, kdy je obuv složena z podšívky, textilu, membrány a vrchového materiálu. Celý tento sandwich pak ovlivňuje funkčnost membrány ve smyslu prodyšnosti. A pokud je obuv kožená, prodyšnost je rázem tatam.
Obuv s membránou volíme tehdy, pokud se hodláme pohybovat ve velmi vlhkém prostředí a to dlouhodobě.
Jak z toho tedy ven? Membránovou obuv lze doporučit ve chvíli, kdy si nejste jisti počasím, nebo očekáváte velmi mokré podmínky (déšť, brod, vysoká mokrá tráva…) a vrchové materiály pak nejlépe volit textil/kůže (právě kvůli zachování prodyšnosti). Pokud očekáváte velmi náročné podmínky, pak už určitě sáhněte po celokožené obuvi z lícové (hladké) kůže. Pokud je membrána technologicky v pořádku, nemůže se stát, že by vám do boty zatékalo. Pokud je v obuvi konstrukční chyba, pak vás žádný vrchový materiál nezachrání a do boty zateče tak či onak.
Membránu v obuvi vždy volte podle prostředí v němž se chcete pohybovat a k tomu preferujte prodyšnější vrchové materiály. Pokud do obuvi s membránou zatéká, velmi pravděpodobně se jedná o konstrukční chybu a obuv je možné reklamovat.
A hlavně pozor! Vlhko v obuvi nemusí nutně znamenat, že je špatná membrána. Může se jednat o vzlínání, které postupuje směrem k límečku obuvi, kdy pak vlhkost “natáhne” vnitřní polstrování obuvi. Z toho důvodu je lepší se zaměřit na obuv, která má membránu technologicky vyvedenou až k hornímu límcovému švu. Zatékání do obuvi je nejčastější v místech ohybu (prstní klouby a nárt). Vlhko formou vzlínání je primárně přes horní límec v obuvi.
Pracovní a bezpečnostní obuv
Specifická kategorie obuvi, jelikož tato obuv spadá do OOPP (neboli ochranných osobních pracovních prostředků), kdy se na tuto obuv vztahuje evropská legislativa. Každá taková obuv prochází certifikačními testy v laboratořích k tomu určených a každý jeden materiál včetně celé obuvi je podroben mnoha testům. Pokud materiály i obuv testy úspěšně projdou, daný model získává certifikát a příslušné označení (OB, O1, O2, O3, SB, S1, S2, S3…) včetně přidružených zkoušek jako jsou odolnosti proti chladu (CI), teplu (HI), kontaktnímu teplu (HRO), voděodolnosti (WR) a mnoha dalšími. V poslední době jsou u koncových uživatelů tyto typy obuvi stále více oblíbené právě díky testování a certifikaci.
Mnoho výrobců již dnes outdoorovou obuv podrobuje certifikačnímu testování a outdoor obuv v tu chvíli spadá i do obuvi pracovní.
Mnoho výrobců již své typy obuvi (převážně outdoor a tactical) podrobuje těmto certifikačním testům a deklarují tím kvalitu obuvi a použitých materiálů, čímž se tato obuv řadí právě do kategorie OOPP a výrobci si tím rozšíří prodejní kanál.
Hlavním rozdílem mezi kategorií O a S je ochrana prstů (kaple/tužinka) a ochrana proti propichu (po celé ploše podešve, většinou kevlarová nebo ocelová planžeta). Kategorie O je splňovat nemusí a proto se často využívá právě pro outdoorovou obuv (pracovní obuv) a kategorie S (neboli safety) je obuv bezpečnostní. Lze řešit v rámci certifikace i různé kombinace, nicméně ve chvíli, kdy má obuv ochranu prstů, automaticky spadá do kategorie bezpečnostní obuvi.
Ochrana prstů a ochrana proti propichu je charakteristická pro bezpečnostní obuv.
Nejčastěji výrobci používají ocelové a kompozitní kaple, avšak na trhu je možné se setkat i s novými materiály jako je kevlar a karbon. Tyto jsou mnohem lehčí a odolnější avšak cenově dražší. A malá rada na závěr tohoto odstavce. Ocelové kaple a planžety v zimě rychleji “natáhnou” chlad a přenášejí jej do obuvi a oproti novým materiálům se při deformaci nemají tendenci vracet do původního stavu a zůstávají zdeformované. Svůj výběr takovéto obuvi si tedy řádně promyslete vzhledem k prostředí, kde se budete pohybovat.
Speciální obuv
Speciální obuv je svou formou řazena do této kategorie, jelikož má své specifické určení a často zvláštní legislativu, kterou může/musí splňovat.
Hasičskou obuv zde přeskočíme, jelikož to není obuv, kterou si asi koupíte na procházky do lesa, nebo na airsoft, a podíváme se rovnou na zoubek taktické obuvi.
Taktická, vojenská, military, a mnoho dalších přízvisek, je typ obuvi, který je, nebo by měl být, vyvinut pro sektor bezpečnostních složek. To však není tak jednoduché, jelikož jinou obuv potřebuje policie, jinou security a úplně jinou pak armáda.
Jedním z předních představitelů taktické obuvi je společnost LOWA®
Opět je tedy třeba určit, co má obuv splňovat a v jakých podmínkách bude její uživatel fungovat. Dá se říci, že na volně dostupném trhu se setkáte spíše s univerzální obuví, kterou můžete použít na všechny typy možné zátěže, s různými kombinacemi materiálů a podešví, s membránou i bez. Je to vlastně taková TDB (téměř dokonalá bota), ale za předpokladu, že si vyberete správně, obuv je konstrukčně “vychytaná”, dobře sedí na noze a je v ní sucho. Platí zde prakticky stejné zásady jako u každé jiné obuvi. Tedy vybírat podle toho, kde se budu pohybovat, jak dlouho a v jakých podmínkách. Pokud hledáte obuv konkrétně zaměřenou na nějakou činnost (fast rope), nebo nějakou konkrétní vlastnost (třeba IR úprava), je vždy lepší se poradit s prodejcem/výrobcem takové obuvi.
Není v dnešní době nijak zvláštní, že stále více outdoorových nadšenců používá a kupuje právě obuv z tohoto sektoru, a to proto, že obuv je navržena na dlouhodobé užívání v náročných podmínkách a často poskytuje vyšší komfort než běžná outdoorová obuv.
Taktická obuv je velmi často používána i pro klasický outdoor. Často kvalitativně předčí běžné outdoorové značky a její hlavní výhodou je, že je navržena na dlouhodobé nošení.
Taktická obuv je velmi často používána i pro klasický outdoor. Často kvalitativně předčí běžné outdoorové značky a její hlavní výhodou je, že je navržena na dlouhodobé nošení.
Je ale nasnadě si říci, že s kvalitou a ověřenou značkou stoupá i cena a tak se stává, že kvalitní a dobře konstrukčně vyvinutá obuv začíná na částkách minimálně od 3 tisíc výše. Výhodou však bývá její dlouhá životnost (při správné péči o obuv, což platí napříč celou obuví).
Zásadní chybou při výběru takové obuvi (konkrétně celokožené) je obecná domněnka, že když vás obuv někde tlačí, nebo není komfortní při chůzi (někde dře, špatně se ohýbá), tak si spousta uživatelů řekne: ‘Potřebuje se vychodit’. Ano, obuv časem ‘povolí’, ale obuv, která navodí takové pocity je nevhodná již od začátku. Buďto má nevhodně konstrukčně řešené dílce, nevhodné materiály, nebo je vaše noha nekompatibilní s kopytem výrobce a tudíž i v pozdější době po ‘vychození’ může dělat její nošení neplechu.
Pokud výrobce používá pro výrobu obuvi kopyto, které se neblíží podobnému tvaru vaší nohy, nepomůže ani obuv prochodit. I poté se můžete setkat nepříjemnými problémy.
Obuv by měla padnout uživateli na první dobrou!
Určitě se nezapomeňte v obuvi projít, kleknout, dřepnout, prostě vykonat všemožné pohyby, aby jste zjistili, jak deformační zóny u obuvi ovlivňují váš celkový komfort a jestli vás obuv nebude při nějakých činnostech nepříjemně tlačit.
Spousta výrobců má již dnes velikostní tabulky a má k dispozici parametry vnitřních prostor k jednotlivým velikostem, tudíž pro výběr vhodné obuvi nepodceňte měření své nohy a to minimálně v délce, šířce, takzvaného obvodu OPK (obvod prstních kloubů) a i nártu. Na internetu naleznete spoustu návodů, jak si nohu v domácích podmínkách proměřit. Věřte, že následný výběr obuvi bude mnohem příjemnější.
Podešev
Takže jsme si řekli něco o kategoriích obuvi, certifikacích, výběru obuvi a tak přichází čas na podešve. Podešev, laicky podrážka, je velmi důležitým komponentem u obuvi a její funkčnost často závisí na různých parametrech. Na trhu se nejčastěji setkáte s podešvemi gumovými, polyuretanovými, lehčenými EVA materiály, nebo jejich kombinacemi mezi sebou. Podešve jsou jednokomponentní (pouze jeden materiál o stejných vlastnostech), dvoukomponentní (kombinace dvou materiálů) a vícekomponentní (kombinace více materiálů). Technologie aplikace podešve na svršek (tedy jak se podešev dostane na botu) jsou nejčastěji 2 a to lepená a nástřiková.
Nevhodně kombinované/zvolené materiály a dezén podešve či nedodržení správných výrobních postupů může způsobit problémy jako jsou odlepené podešve, jejich praskání, nebo rychlé opotřebení.
Lepená podešev má často výhodu, že je možno ji kombinovat s lehčími materiály (EVA/guma, TPU/Guma) za dodržení parametrů její odolnosti. Podešev je pak lehčí, ohebnější a lépe tlumí energii v patě. Nevýhodou bývá důraz na dodržení technologie, kdy pokud v procesu lepení nastane chyba, dozvíte se to rychle při používání (podešev se odlepuje). Pokud, je technologie dodržena, obuv může vydržet dlouhá léta provozu.
Nástřiková technologie se převážně soustředí na kombinaci různých typů polyuretanů (zkráceně PU), nebo kombinace PU/Guma. Obuv bývá těžší, ale výrazně se redukuje možnost, že se podešev oddělí od svršku. Zde se více projevuje například praskání podešví (to může být důsledek tvrdosti podešve a nevhodného návrhu dezénu, nebo nesourodostí použitých směsí).
Jako uživatele vás bude zajímat tvrdost podešve, která se měří v jednotkách SHORE, kdy lze obecně říci, že tvrdost mezipodešve by měla být ideálně 40-48 jednotek a nášlapné části 58-64 jednotek. U takto nastavených tvrdostí by nemělo docházet k “prošlápntí” podešve a ani výrazné obrušivosti v důsledku jejího používání. Tvrdost podešve by vám měl na dotaz sdělit výrobce obuvi.
Co se týče vlastností podešve (ve smyslu funkčnosti), tak volte podešev vhodnou do daného prostředí, ve kterém se budete pohybovat. Na zimu je dobrý nášlap gumový, lépe přilne k povrchu a méně klouže. Polyuretan zase pomaleji degraduje, ale lépe tlumí energii. Prakticky žádná podešev není protiskluzová (ve smyslu, že bota stojí jako přibitá). Vždy záleží na typu povrchu, stylu chůze a dalších parametrech.
Protiskluzové vlastnosti jsou většinou testovány v laboratořích. Tyto testy neberou v potaz styl chůze uživatele, hmotnost, podnebí, teploty a další. I přes protiskluz buďte na kluzkých površích obezřetní.
Protiskluzné vlastnosti podešve se testují v laboratořích a v praxi se setkáte nejčastěji s certifikovanými protiskluzovými vlastnostmi SRA (testuje se na keramické desce s mýdlovou vodou) a SRB (testuje se na ocelové desce s glycerolem). Pokud podešev splní oba testy, získává označení SRC (SRB se neuvádí). Ale pozor, měří se koeficient tření, tedy ve zkratce, podešev uklouzne, ale po nějaké délce zastaví. Laboratorní zkouška však nepracuje s různými styly chůze uživatele a tudíž téměř vždy dochází k prokluzu.
U podešve můžete hledat taktéž rozšířené vlastnosti jako je odolnost proti palivovým olejům (FO), odolností proti chladu (CI), kontaktnímu teplu (HRO), odolnost proti chemikáliím a další. Tyto odolnosti jsou testovány pouze při certifikačních testech, případně samostatně na základě požadavku výrobce a musí být označeny jejich zkratkami na štítku obuvi.
Materiály
Jak je to tedy s těmi materiály?
Dnešní trh nabízí mnohá řešení jako jsou například různé textilní materiály, syntetické materiály (mikrovlákno), kůže, TPU materiály, flexi materiály a mnoho dalších. Stále je však častým zástupcem z řad materiálů kůže a následně textil. O těchto materiálech si řekneme více níže.
Na obuvi se setkáte nejčastěji s kůži hovězinovou v různých úpravách (lícová, nubuk, velur, štípenka, tlačená/povrstvená, sandwichová).
Lícová kůže je často používána od tlouštěk 2,0mm a její charakteristickým rysem je hladký povrch. Taková kůže mnohem lépe odolává povětrnostním a mechanickým vlivům a mnohem lépe se omývá od nečistot, avšak na úkor její prodyšnosti. Péče o tuto kůži je však náročnější, protože vyžaduje vhodné krémy, aplikační kartáčky apod. Impregnační spreje nejsou na tento typ kůže vhodné. Tato kůže se používá primárně na obuv do náročných podmínek. Poslední nevýhodou bývá její tuhost v ohybu.
Membrána u obuvi s tímto typem kůže většinou ztrácí funkci prodyšnosti, jelikož odvod páry tlumí právě lícová kůže. Naopak je tato kůže při správném konstrukčním řešení obuvi velmi vhodnou na obuv bez membrány, kdy po jejím vhodném ošetření dosahuje v rámci voděodolnosti výborné výsledky a do vnitřního prostoru se vlhkost nedostane i po několik dní neustálého používání.
Kožená obuv musí padnout na první dobrou. Pokud vám nesedí už při nazutí (aniž byste se prošli) máte jiný tvar nohy než je výrobní kopyto. Pokud někde tlačí při chůzi a aktivitách, jedná se o konstrukční nedostatek (může být i v kombinaci s nevhodným tvarem kopyta)
Nubuk je velmi kvalitní typ kůže taktéž hojně používaným v obuvnictví. Používá se jako hlavní vrchový materiál, nebo v kombinaci s textilem. Je taktéž velmi poddajný a ohebný takže vzhledem k deformačním pohybovým zónám je pro uživatele pohodlnější. Nevýhodou bývá náročnější péče a schopnost očistit jej od špíny. Taktéž se může stát, že výrobce použil nevhodný díl (ze slabin), což se projevuje ‘žilnatěním/skrabatěním”’ kůže a její následné praskání.
Velur neboli semiš je označení kůže, která vzniká broušením na rubové straně. Rub je pak použit jako vrchová strana obuvi a poznávacím prvkem je jemný ‘chlup’, který vyžaduje údržbu pomocí kartáčů, impregnací, krémy a dalšími vhodnými. Podobně upravenou usní je výše zmíněný nubuk, který se ale brousí na lícové straně a vyznačuje se hladkým povrchem (ala samet).
Ukázka obuvi s velurovým svrškem
Štípenka je kůže štípená z obou stran a tudíž může dosahovat menších tlouštěk. Výhodou kvalitní štípenky je její schopnost propouštět páru (tedy podporuje funkčnost membrány) a v kombinaci s textilem je výbornou volbou pro použití s membránami. Pokud je toto provedeno kvalitně, bývá často po ošetření velmi odolná a poddajnější než je tomu u předchozích dvou typů. Je převážně kombinována s jinými materiály, nejčastěji odolným textilem (např. CORDURA®) a její ošetřování je obdobné, jako je tomu u nubuku. Synonymem pro kvalitní štípenky je například obuv LOWA®, AKU Tactical® a další…
Tlačená kůže (povrstvená kůže) je pro laiky poněkud zvláštní pojem. Jedná se o kůži, jejíž kvalita je nižší než u předchozích typů, nicméně se technologicky upravuje například povrstvením (například PU filmem). Takto upravená kůže poté dosahuje obdobných parametrů jako je kůže lícová. Používá se pro levnější obuv. Jejím významným negativem je její nulová prodyšnost způsobená právě povrstvením. Na tuto kůži je možné nanášet pomocí tlaku i různé povrchové vzory. Její povrch se může časem loupat jak bývá zvykem u ‘koženky’.
Sandwichová kůže je kůže, jejíž hlavním prvkem je kůže štípená, méně kvalitní, kdy se požadovaných kvalit dosahuje podlepením v celé ploše a to textilními materiály. Tento typ kůže je snadno zaměnitelný za klasickou štípenou kůži a poznat tyto dvě kůže od sebe lze jen při jejím průřezu. Výrobce by však tuto informaci měl u takového výrobku uvádět. Používá se u levné obuvi.
Ukázka svršku obuvi vyrobeného z odolného textilu typu CORDURA®
Textilní materiály jsou v obuvnictví hojně zastoupeny. Pro běžnou vycházkovou obuv se používají na vrchové části většinou syntetické textilie (z důvodu jejich odolnosti) a nebo speciální textilie (typ Cordura), které se vyznačují vysokou odolností a možnou hydrofobní (voděodolnou) úpravou. Jelikož jdou technologie stále kupředu a stejně tak vývoj nových materiálů, jsou dnes na trhu textilní materiály, které se vlastnostmi dokáží vyrovnat kůži jen s tím rozdílem, že nesnižují prodyšnost obuvi jako celku (výhodné u membrán).
Jak tedy vybrat?
Po tom množství informací je potřeba si to celkově shrnout a definovat základní otázky, které vám pomohou ve výběru.
- Jaké mám rozměry nohy? (s tím vždy začněte)
- K čemu budu obuv používat? (chůze ve městě, v horách, do práce, do přírody…)
- V jakém období? (jaro, léto, podzim zima)
- Co od obuvi očekávám? (protiskluz, voděodolnost, odolnost proti chladu apod.)
- Jak dlouho budu obuv nosit? (jen přechody, vícedenní treky…)
- S membránou? Bez? (v závislosti na období a požadovaných vlastnostech)
- Potřebuji nějakou ochranu nohy? (tužinka, planžeta…)
Zodpovězením těchto otázek získáte ‘kostru’ hledáné boty. Pak už jen stačí najít onoho prodejce/výrobce, v obuvi se projít, pořádně ji vyzkoušet a máte vyhráno.
Pár rad na závěr
Výběr obuvi rozhodně nepodceňujte. Připravte si své požadavky na obuv a neslevujte ze svých nároků. Při výběru obuvi nezapomeňte ke své délce připočíst nadměrek (u dětí do 6 let je doporučen až 1,5 cm a u dospělých min 5mm a to v závislosti na používaných ponožkách). Taktéž nezapomeňte, že celkový komfort obuvi není jen o obuvi samotné, ale taktéž o vkládacích stélkách a používaných ponožkách. U vkládacích stélek se vyvarujte jakýchkoliv výraznějších anatomických tvarování, často způsobí jen značné potíže, taktéž se vyvarujte různým gelovým stélkám, jelikož nejsou schopny odvádět pot od nohy a v botě vznikne ‘skleník’. Preferujte pohodlné, mikroporézní, pěnové materiály (dobře tlumí a odvádí pot.
Pokud budete hledat anatomicky tvarovanou stélku pro vaši nohu, v každém velkém městě je již dostupné podologické centrum, kde vám zjistí statické a dynamické měření zatížení vaší nohy a navrhnout stélku přímo pro vaši potřebu.
A POZOR!!!
Rozhodně nezapomeňte na dobré ponožky! Vybírejte si ponožky ideálně vyztužené v místech zatížení (prsty, paty, kotníky), s dobrými schopnostmi odvádění potu, které dobře sedí na noze a nekloužou. V tomto případě není vhodná bavlna vzhledem k jejímu špatnému odvádění potu a nízké odolnosti vláken. Při dlouhodobém zatížení mějte alespoň dvoje další na převlečení. Vlhké ponožky značně zvyšují riziko vzniku otlaků a puchýřů, ale taktéž noha rychleji prochladne a žádná merino vlna vás už nezahřeje.
Nohy v suchu = duše v peří.
- Tibor Hrušecký
- Tibor pracuje jako ředitel vývoje hasičské a defence obuvi. Jeho koníčky jsou outdoor a příroda, aktivně se věnuje historickému šermu, díky své práci se dostává do styku s novými materiály a technologiemi a v poslední době se věnuje i vaření piva. Veškeré produkty rád testuje na vlastní kůži a na základě testování pak aplikuje poznatky do dalšího vývoje a výroby. V životě s řídí mottem: „Dělej věci, jak nejlépe umíš a ne jinak“.
Přejít do magazínu