Zelenou kometu vidíme naposledy

Jaké poselství nám přinese “zelená” kometa, kterou viděli před 50 000 lety neandrtálci?

Kometu, kterou také známe pod označením C/2022 E3 (ZTF) vidíme zcela určitě naposledy a to hned ze dvou důvodů. Její oběžná dráha kolem slunce trvá přibližně 50 000 let, což tedy znamená, že toto těleso bylo pozorováno našimi neandrtálskými předky a to během poslední doby ledové. Není také vyloučeno, že kolem Slunce leti tato kometa úplně naposled. Podle některých předpovědních modelů se zdá, že se kometa již nenachází na oběžné dráze, a proto kolem slunce poletí dál do prostoru.

Až z kraje sluneční soustavy

Podle dosavadních analýz je zřejmé, že kometa přiletí z oblasti Oortova oblaku na samotném kraji sluneční soustavy. Jde o tak vzdálené místo, že astronomové doposud nebyli schopni v této oblasti pozorovat konkrétní objekty.

Proč se jí říká zelená?

Zelená barva u komet není ničím neobvyklým. Je to způsobeno molekulami diuhlíku, které se rozpadají pod slunečním světlem a září zeleně.

Co je to kometa?

Nebude na škodu, pokud si připomene několik zásadních faktů, které se ke kometám váží. Kometě se ještě donedávna říkalo vlasatice. Jde o relativně malé těleso sluneční soustavy složené z ledu a prachu, které putuje po výstřední nebo eliptické trajektorii kolem Slunce. Komety jsou známé svými ohony o kterých již víme, že mohou být i zelené. Naprostá většina komet se “zdržuje” na samém konci sluneční soustavy, za oběžnou dráhou Pluta, odkud tu a tam přiletí do vnitřní sluneční soustavy.

Složení komet

Kometa se skládá ze tří částí:

• Jádro – pevná část komety. Velikosti v řádu kilometrů až desítek kilometrů

• Koma – kulová obálka kolem jádra, složena především z plynů

• Ohon – plyn a prachové částice směřující od Slunce (někdy je též označovaný jako chvost nebo ocas)

Snad každý slyšel, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule. Tento pojem platí jen z části. Složení komet může být velmi rozmanité ale v zásadě platí, že jde o zmrzlou vodu, methan, zmrzlý oxid uhličitý a samozřejmě prach s nerostnými látkami. Čím blíže se kometa přibližuje ke slunci, tím dochází k zahřívání její povrchu, což se projevuje vizuálně zmíněným ohonem.

Nejčernější objekt sluneční soustavy

Zní to velmi paradoxně, ale přestože je mnohdy kometa krásně viditelná, patří k nejčernějším objektům ve sluneční soustavě. Tento překvapující závěr odhalila sonda Giotto, která zanalyzovala, že jádro Halleyovy komety odráží pouhé 4 % světla, které na něj dopadají, přičemž kometa Borelly odráží pouho pouhé 2 - 3 %. Pro příklad si můžeme uvést asfalt, který odráží 7 % světla.

Potencionální nebezpečí pro zemi

Za vznik vody na naší zemi mohou podle vědců právě komety. V minulosti muselo dojít k četným kolizím s naší rodící se planetou. Srážka s kometou však není vyloučena ani dnes. A co víc. Komety, díky své rychlosti, jsou pro náš život mnohem nebezpečnější, než volně putující a nekontrolovatelné asteroidy.

Jak mohu “zelenou” kometu pozorovat?

Kometu již od druhé půli ledna by mělo jít pozorovat dalekohledem. Pouhým okem se dočkáte na přelomu ledna a února 2023. Jasnost komety, není počátkem ledna jednoznačně potvrzena a v praxi to lze předpovídat jen velmi obtížně. Proto vědci k pouhému pozorování okem připojuji jeden velký otazník.

Pro pozorování doporučujeme navštívit odlehlejší místo, které není zahlceno světelným smogem, přičemž očím trvá přibližně půl hodiny, než si na tmavé místo přivyknou.

Na oplátku se vám po půl hodině za bezoblačného počasí nabídne krásná scénérie hvězd a pravděpodobně zelené komety, kterou viděli naposledy neandrtálci.

Věříme, že tato kometa nám přinese jen mnoho štěstí a životní pohody. Přejeme hodně zdaru při pozorování.